Plyn zdražoval v EU rychleji než elektřina

Evropské domácnosti platily letos v lednu za 100 kilowatthodin elektřiny průměrně 15,28 eura (přibližně 430 korun) a za jeden gigajoule plynu, tedy 277,8 kWh, to bylo 14,95 eura (zhruba 426 korun). Elektřina pro průmyslové podniky stála bez daně z přidané hodnoty průměrně 9,20 eura (zhruba 262 korun) za 100 kWh, za plyn pak firmy platily 9,40 eura (zhruba 267 korun) za GJ.

Rychlejší zdražování plynu ve srovnání s elektřinou platí i pro Českou republiku. Letos v lednu hradily domácnosti za 100 kilowatthodin elektřiny 10,67 eura (zhruba 304 korun), tedy o 23 procent více než před dvěma roky. Cena plynu pak vzrostla o 26 procent na průměrných 9,45 eura (zhruba 270 korun).

Vývoj cen energií v Česku zhruba kopíruje cenový růst v unii, jistou výjimkou je cena plynu. Po rychlém meziročním nárůstu v roce 2006 totiž ceny plynu na letošek českým domácnostem zhruba o osm procent klesly.

Rychlý růst cen energií je v Evropské unii otázkou dvou posledních let. Ceny plynu pro domácnosti podle údajů Eurostatu v evropské patnáctce v první polovině desetiletí stagnovaly, elektřina podražila od roku 2001 do roku 2005 o 5,2 procenta.

Unie před několika lety zahájila na obou trzích liberalizaci, v některých zemích ale dál mají značný vliv bývalé státní monopoly. Brusel si od větší konkurence slibuje mimo jiné zastavení rychlého zdražování.

Od roku 2004 si v EU mohou svého dodavatele zvolit podniky, od července pak musejí mít možnost volby i domácnosti. V České republice už se trh elektřiny i plynu liberalizace dočkal, jinde, což je třeba příklad Slovenska, ještě ne.