Podle výsledků již třetího celosvětového výzkumu skupiny AXA, zkoumajícího život v důchodovém věku jak z pohledu samotných důchodců, tak ekonomicky aktivních jednotlivců, se 42 % lidí narozených v letech 1946 – 1963 obává nízkých příjmů v důchodovém věku. Pouhých sedm procent z nich očekává „zcela postačující“ výši důchodu. Většina (56 %) uvedla, že nevědí, jaké jejich finanční prostředky v důchodu budou. Výzkum AXA Retirement Scope byl rozdělen do několika věkových kategorií respondentů. Skupina lidí narozených v letech 1946 – 1963 patří do takzvaně populačně silných ročníků, nejstarší z nich dovršily v roce 2006 60 let a přiblížily se hranici důchodového věku.
Bez ohledu na jejich obavy a frustrace z důchodových příjmů vidí lidé z řad populačně silných ročníků své vyhlídky na důchod pozitivně. Téměř každý čtvrtý (25 %) uvedl, že v důchodu si bude moci udělat čas sám na sebe nebo že bude moci dělat věci, které má rád. Jako nejčastěji zmiňované obavy spojené s odchodem do důchodu, uvedli lidé narození v letech 1946 – 1963 osamělost, nudu, nepotřebnost, starost o zdraví a možnou závislost na pomoci druhých.
Téměř polovina pracujících ve věku 45 let a více uvedla, že by si chtěli udržet placené zaměstnání i po dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu. Touha populačně silných ročníků pracovat i po dosažení důchodového věku ostře kontrastuje s postoji starších generací: jen 14 % současných důchodců uvedlo, že by chtěli chodit do zaměstnání.