O výběru zařizovacích předmětů do koupelny

Koupelna je častým místem relaxace a odpočinku a očista těla je pro každého zvláštním intimním rituálem, který prožíváme každodenně. Koupelna se tak stává v přeneseném slova smyslu jakousi domácí svatyní – a ta zaslouží náležitou péči při ztvárňování její podoby. Zařízení musí být praktické, bezpečné, snadno udržovatelné, hygienické, odolné, trvanlivé a krásné. Jiné bude v koupelně pro děti, pro seniory, handicapované, pro jednotlivce nebo početnou rodinu. Vliv má samozřejmě také velikost a prostorové uspořádání místnosti.

Co všechno rozhoduje
Stojíme-li před úkolem zařídit koupelnu, je třeba si především ujasnit svoje požadavky a představy. Toto konstatování asi nijak zvlášť nepřekvapí, nakonec naši pravidelní čtenáři jsou zvyklí čítat jej velmi často, nicméně skutečně záleží na tom, co všechno od koupelny očekáváme a k čemu všemu by kromě vlastní hygieny měla sloužit. Dejme tomu, že pro podlahu, stěny a strop už jsme si patřičné obklady nebo nátěrové hmoty vybrali, zbývá se „jenom“ rozhodnout pro sanitární předměty a ostatní doplňky, které místnost dotvoří funkčně i esteticky. Možností je nepřeberné množství. Pestrá škála tvarů, barev, velikostí a materiálů číhá u každého vybíraného kousku, pro který se rozhodneme.
Začněme nejprve u dispozičního řešení koupelny a WC. Tady je rozhodující velikost a tvar příslušných místností. Pokud zařizujeme koupelnu v novostavbě, měl by být alespoň nástin rozmístění zařizovacích předmětů zahrnut už v projektu. Důležité jsou rozměry samotných předmětů, ale také manipulační prostor, který je potřebný k pohodlnému pohybu, například při mytí rukou u umyvadla, sezení na klozetu a podobně. Jsou tu ovšem ještě další omezení: v úvahu musíme brát umístění oken, radiátorů, světel, způsob otevírání dveří a další možná omezení při rozmisťování zařizovacích předmětů. Například umyvadlo neumisťujeme pod okno, protože by nezbylo místo na zrcadlo – a to je nad umyvadlem nutností. Dveře by při otevírání neměly narážet do žádného předmětu, stejně tak otevřené skleněné dveře sprchového koutu nesmí narazit na hranu umyvadla nebo jiných předmětů, protože by se mohly poškodit. Dveře malé místnosti by se měly vždy otevírat směrem ven: jednak v malém prostoru neubírají místo, ale také je lze snáze otevřít či vysadit, pokud dojde v koupelně k nehodě a nebude možné je otevřít zevnitř. Může se také stát, že člověk zhroucený uvnitř koupelny svým tělem dveře zablokuje.

Když rozhodují maličkosti
Pokud má domácnost více než dva členy, měla by mít k dispozici oddělené WC, nebo jedno WC samostatné a druhé jako součást koupelny. I v samostatné místnosti se záchodem je dobré mít malé umývátko pro opláchnutí rukou. Záchod v koupelně by měl být umístěn tak, aby na okolní zařízení nemohla dostříknout voda při splachování – ne vždy se totiž podaří uzavřít poklop. Příjemné je optické oddělení toalety, například nízkou příčkou.
Častou otázkou také vybavení koupelny vanou, nebo sprchovým koutem, nebo oběma zařízeními. Ideální je samozřejmě oboje, ale ne vždy nám to umožňuje nabízený prostor. Sprcha je osvěžující a hygienická, ale kdo by občas nezatoužil po horké koupeli s voňavou pěnou a po scvrklé kůži připomínající šarpeje? Existují vany s částí uzpůsobenou jako sprchový kout se zástěnou proti postříkání celé koupelny, které jsou ideálním řešením pro malé koupelny. Pro hůře pohyblivé osoby je naopak vhodný sprchový kout zapuštěný do podlahy vybavený madly a sedátkem pro bezpečnost a pohodlí. I handicapovaní však mají možnost vykoupat se ve vaně vybavené speciálními dvířky.
Vana je užitečná i k jiným účelům než jen ke koupání. Zaplave si v ní vánoční kapr, dá se trénovat potápění před letní dovolenou, namočit velké prádlo, hrát si na admirála bitevního křižníku a hlavně relaxovat, vdechovat aromatické oleje při intimním osvětlení zapálených svíček. Možná jsou to malichernosti, ale nerozhodují snad často právě maličkosti?

Umyvadlo, umývátko, výlevka
V tomto sortimentu se setkáme s vysloveně uměleckými díly designérského oboru. Různé styly, velikosti, tvary, barvy, materiály i jejich kombinace útočí na naše smysly, přesto by rozhodování při výběru mělo vycházet především ze životního stylu, velikosti koupelny a vybavení zbytku obydlí. Pro někoho bude podstatný design, pro někoho velikost, snadná údržba. Důležité je předem vyřešit umístění mýdla, ručníků, kartáčků na zuby a dalších věcí, které jsou nezbytné v blízkosti umyvadla. Některá umyvadla mají zabudovány držáky ručníků nebo odkládací plošky na mýdlo. Také umístění vodovodní baterie je důležité. Může být stojánková, pak se stává součástí umyvadla, nebo nástěnná. Mezi barvami je stále nejoblíbenější bílá, jako symbol čistoty, dále přirozené barvy použitých materiálů.
Jinou kapitolu tvoří předměty z umělého kamene, kde bývá nabízena pestrá škála barev. Z materiálů se používá klasická keramika, sklo, nerez, kámen, umělý kámen, plast a dokonce odolné exotické dřeviny. Ne vždy se super design snoubí s perfektní funkčností a stává se spíše kouskem do reprezentativních koupelen, které se pouze „ukazují“. Principem snadné údržby je jednoduchý tvar s minimem záhybů a spojů. Každopádně by součástí umyvadla, stejně jako vany, měl být bezpečnostní přepad vody a integrovaná zátka k uzavření odtoku.
Rozměry umyvadel jsou také rozmanité. Šířka od 55 až do 75 cm, hloubka 38 až 49 cm. Člověk u umyvadla potřebuje manipulační prostor 80 až 90 cm. Početnější rodiny mohou volit mezi dvojumyvadlem nebo dvěma samostatnými umyvadly. Umyvadla mohou být také polozapuštěná, zapuštěná v nábytku nebo například litá z umělého kamene. Výlevka je velmi praktické zařízení, které pomáhá při úklidu, do koupelny však nepatří – nejen pro svůj více méně utilitární vzhled, ale také proto, že bychom měli velmi často problémy s hygienou. Své místo by měla mít v technické místnosti nebo garáži, rozhodně však doporučuji najít pro ni v rodinném místě místo.

Toaletní mísa, bidet, pisoár
U toalety je podstatné i to, co není vidět – zabudovaná nádržka s dvoutlačítkovým splachovadlem pro úsporu vody nebo se stop tlačítkem k okamžitému zastavení splachování. Právě u splachovacích tlačítek opět narazíme na pestrou škálu tvarů, barev a materiálů. Volit můžeme dále mezi hlubokým a mělkým splachováním. Kdo ze zdravotních důvodů nepotřebuje kontrolovat obsah mísy, pravděpodobně zvolí splachování hluboké, které omezuje znečišťování keramiky. Sedátko klozetu by mělo být vyrobeno z pevného, antibakteriálního a snadno čistitelného materiálu. Velmi oblíbené jsou bidety a toalety závěsné, pod nimiž snadno vytřeme podlahu. Bidet už dnes není nic nedosažitelného ani neobvyklého. Pokud to velikost koupelny dovoluje, není důvod si jej nepořídit. To potvrdí každý, kdo už má s tímto vynálezem své zkušenosti. Některé bidety jsou vybaveny také foukacím vysoušečem.
Možným řešením pro malé koupelny je tzv. bidetka, která se umisťuje vedle toalety. Jde o ruční spršku se speciální baterií nebo napojením na baterii umyvadla, pokud je dosažitelné z WC. Toto zařízení je víceúčelové. Kromě osprchování intimních partií také pohodlně napustíme vodu do kbelíku nebo třeba opláchneme toaletní mísu.
Další možností je tři v jednom – toaletní mísa s bidetem a vysoušečem dohromady. Bidet je buď zabudovaný nebo přídavný. Finančně je toto řešení náročnější než samostatné WC a bidet. Také se vzhledem tohoto vynálezu se každý neztotožní. Výhodou je, že není třeba „přesedat“. Zařízení může být také elektronicky dálkově ovládané a může mít vyhřívané sedátko. Tohle vše velmi ocení tělesně postižení a starší lidé.
Moderní pisoárové mušle pro použití v domácnosti splňují vysoké požadavky na vzhled a hygienu a jsou vybaveny podobným poklopem jako toaletní mísy, takže argumenty s nepřijatelným vzhledem odpadají. Pisoár by měl být samozřejmým vybavením toalety v domácnosti, kde žije více zástupců mužského pohlaví, protože pomáhají udržovat čistotu a zároveň elegantně řeší spory o zvednuté prkénko na WC.

Vana a sprchový kout
Rohová, podélná či samostatně stojící? Smaltovaná, akrylátová, litinová, skleněná, dřevěná či jaká vlastně? Masážní, nebo ne? V prostorné koupelně krásně vynikne samostatně stojící vana oválného, kulatého nebo hranatého tvaru, může být i částečně zapuštěná. Rohová vana se nehodí do každého prostoru – nemělo by se stát, že zaujme prostor ode zdi ke zdi a vznikne nečistitelný kout. Naproti tomu podélná vana může být umístěna téměř v jakékoliv koupelně – vyrábí se v různých délkách od 120 do 200 cm a navíc spotřebuje méně vody.
Pro vany platí z hlediska používaných materiálů a barev totéž co pro umyvadla. Rozhodování nejčastěji uvízne mezi smaltovanou a akrylátovou variantou. Oba materiály nabízejí velký výběr tvarů, jsou odolné a dobře udržovatelé. Smaltovaná vana se déle zahřívá, ale potom udrží vodu déle teplou. Akrylát se zahřeje rychleji, tyto teplotní rozdíly jsou ale nepatrné. Výrobky z akrylátu jsou ovšem náchylnější k deformaci a jsou mírně porézní, takže se v nich více daří mikroorganismům. Tento nepříjemný problém se ale výrobci snaží odstranit dalším zdokonalováním materiálu.
Příjemnými doplňky van jsou madla nebo polštářky pod hlavu. Hydromasážní vana poskytne výtečnou relaxaci, koupel s hydromasáží má povzbudivé a léčebné účinky. V nabídce je několik systémů, které se liší druhem, počtem a rozmístěním trysek, způsobem ovládání, výkonem a podobně – zbývá si jen vybrat.
I mezi sprchovými kouty máme obrovský výběr. Ačkoli jejich název dostatečně zřejmě naznačuje jejich umístění, mohou mít své místo také v prostoru nebo jednou stranou u stěny. Mohou být s vaničkou nebo bez vaničky na vyspádované podlaze s podlahovou vpustí a třeba s dřevěným roštem. Půdorys lze volit mezi čtvercem, obdélníkem, čtvrtkruhem i jinými méně obvyklými tvary. Různé jsou také způsoby otevírání dveří – posuvné, skládací, otočné, nebo kouty bez dveří. Zástěny bývají zpravidla skleněné nebo plastové, výplň bez rámu působí velmi elegantně a lehce. Očista ve sprchovém koutě je rychlá, osvěžující, s nižší spotřebou vody než koupel ve vaně a navíc má určitou přidanou hodnotu: zvolit lze nejen klasickou sprchovou baterii, ale i masážní panel, kaskádu, rotační sprchu, sprchu s provzdušněnou vodou napodobující déšť, ale i parní box a další libůstky.