Voda v pohybu

Vytvořit potok protékající zeleným kobercem, který zahradě dodá osobité kouzlo, přináší svému majiteli kouzlo i užitek. Vodní proud klesající po kamenech ke spodní části zahrady nenásilně odlehčí velké travnaté plochy a rostliny milující jeho blízkost jí dodají novou dimenzi. Zvuky tekoucí vody skákající přes kamenné překážky dodávají člověku energii odnepaměti a záhyby meandrujícího potoka vytvářejí jedinečnou přírodní scenérii.

Formálně nebo neformálně
Budování vodních koryt může mít v zahradě dvojí podobu – formální a neformální. Zatímco formální ztvárnění potoka bude vynikat svou pravidelností, uspořádáním a jednoduchostí, daleko intenzivnějším a harmoničtějším dojmem bude na uživatele zahrady působit vodní tok neformální, blížící se přirozeně protékajícímu potoku. Pokud je zahrada umístěna v dostatečném svahu, můžeme dát průchod fantazii a vodní dílko vylepšit a ozvučit vodopády. Romantici jistě potok doplní o dřevěnou lávku. Při úpravě blížící se přirozené podobě vodního živlu lze dokonalý efekt podtrhnout přírodními atributy, které k vodě neodmyslitelně patří: vodní a vlhkomilné rostliny při jeho okrajích, kameny a oblázky, dřeviny nebo vodní živočichové. Takové společenství je optimálním základem pro vytvoření nového biotopu v zahradě.

Základem je fólie
Zatímco pro pozemky v dokonalé rovině je jedinou možností pro vybudování potoka předchozí terénní modelace, zahrady se sklonem už kolem pěti stupňů jsou pro vytvoření koryta s tekoucí vodou ideální. Nejvhodnějším materiálem pro stavbu proudícího vodního toku jsou pružné nepropustné prvky, například rybníčková fólie, které pomohou stavebníkovi dát jeho fantazii reálnou podobu. Umožňují vybudovat koryto potoka podle přírodních předloh toků – kaskádovitého i meandrujícího, volně a klidně plynoucího i divoce zurčícího. Jejich nespornou výhodou je i přirozenější a rychlejší splynutí s terénem, což oceníme vzápětí po vybudování vodního koryta. Nebude totiž z pozemku trčet jako tvarově méně flexibilní prefabrikované stavební díly, pro něž je nutné koryto potoka předem přesně vyformovat podle jejich parametrů. Důležitým prvkem je při realizaci tekoucího vodního díla zajištění místa, které bude rezervoárem pro průtok vody zahradou – nejčastěji hlavní vodní nádrž nebo jezírko.

Kaskády, tůně nebo jen meandry?
Zahradu položenou v téměř rovinatém terénu může zajímavě osvěžit meandrující luční potok, k jehož stavbě se využívá právě pružný podklad. Takový vodní tok bude ideálním prvkem pro hustě osázenou zahradu, jejíž jednolitou travnatou plochu nenásilně rozčlení a vytvoří tak nové a zajímavé partie. Potok lze zahradou provést i bez jeho začátku a konce – vytvoří velmi úzké jezírko, které bude po zapnutí čerpadla na určitém místě přetékat přes pár usazených balvanů. Abychom takto klidný vodní prvek nenásilně rozčlenili, můžeme jeho tok doplnit o několik nehlubokých tůní, kolem nichž  se bude dařit pobřežnímu a bahennímu rostlinstvu. Navíc zde najdou útočiště užiteční živočichové, kteří pomohou při vytvoření nového přirozeného ekosystému. Jedinou nevýhodou takového ztvárnění tekoucí vody může být její tichá samota.
Kdo upřednostňuje viditelný efekt nespoutanosti vodního toku, pro toho je vhodnou variantou potok divočejší, osazený přírodními balvany, jehož dynamiky docílíme ve svažitějším terénu, který by měl mít sklon kolem patnácti procent. Technickou výhodu kaskádovitého potoku oceníme tehdy, pokud se čerpadlo neúmyslně vypne: voda se v takovém potoce zastaví v jednotlivých kaskádách a potok tak má malou šanci vyschnout. Kaskádovitý potok je však mnohem náročnější na stavbu, je třeba vybudovat opěrné zídky a okolí potoku dokonale zpevnit a izolovat. To už by měla být práce pro stavební firmu spolupracující se zahradním architektem.

Jako potok bez vody
Okraje vodního toku mají pro výsledný efekt největší význam. Potok bez vodních rostlin, kamenů a doplňujících přirozených materiálů by byl jako potok bez vody. K dotvoření dokonalosti toku používáme kameny blízké okolní přírodě, které tak vzbudí dojem přirozeně vzniklého vodního prvku a stanou se výraznou, i když svým způsobem nenápadnou součástí potoku i zahrady. Stejně je tomu v případě osazování vody rostlinami – k vyniknutí zelené krásy vodního živlu je vhodné preferovat domácí druhy a vhodně kombinovat barevnost listů i květů. Osadit bychom přitom měli všechny partie vodního prvku – tůně, břeh i mokřiny, a to tak, aby každá rostlina vyrůstala v prostředí (hloubce vody) jí nejbližším. Tím docílíme takového prvku v zahradě, který bude nejen její estetickou, ale i funkční ozdobou.