Větrné elektrárny vyrobily loni o 132 pct více elektřiny

Dodávky elektřiny se zvyšovaly spolu s připojováním nově instalovaných větrníků do sítě. Nejlepším měsícem byl listopad, kdy se s pomocí větru vyrobilo 8,6 GWh, následoval prosinec se sedmi GWh. Naopak nejméně elektřiny dodaly větrníky do sítě během léta, vůbec nejslabším měsícem byl červenec s 1,6 GWh.

Letos se podle odhadů vyrobí z větru ještě více elektřiny. Nejen v souvislosti se zprovozněním nových zdrojů, ale také díky mimořádně větrnému počasí během první poloviny roku. Někteří provozovatelé hovoří o nárůstu výroby v prvním pololetí až o 40 procent ve srovnání se stejným obdobím loni.

Téměř 30 procent veškerého instalovaného výkonu tuzemských větrných elektráren je v Ústeckém kraji, na Olomoucku pak dalších 20 procent. Právě v Ústeckém kraji, na úpatí Krušných hor, loni vyrostly dvě větrné farmy s dosud nejvyšším instalovaným výkonem. Tři elektrárny o celkovém výkonu 7,5 megawatt stojí v blízkosti vodní nádrže Přísečnice v lokalitě Rusová na Chomutovsku, další tři stožáry s výkonem třikrát dva megawatty poblíž Nového Města na Teplicku.

Zájem firem o investice do výstavby nových větrných elektráren roste i přesto, že Česko nemá podle některých odborníků pro výrobu elektřiny z větru vhodné podmínky.

Tento týden například společnost ČKD Blansko Wind zahájila výstavbu první ze dvou větrných elektráren v ČR, které se po dokončení budou řadit k nejvýkonnějším v Česku. Za 190 milionů korun vyrostou v katastru obce Pchery na Kladensku větrníky s výkonem dvakrát tři megawatty.

Plány investorů počítají v nejbližších letech s nově instalovaným výkonem větrníků přibližně 1200 megawatt, což odpovídá zhruba kapacitě jednoho bloku Temelína.

Evropským větrným rekordmanem je Německo. Koncem minulého roku v zemi stálo 18.685 větrníků s výkonem 20.600 megawatt.