Energy 21: Naši zaměstnanci budou povinni využívat fotovoltaické panely

Dobrý den, vaše společnost se zabývá využíváním obnovitelných zdrojů energie. Můžete našim čtenářům ve stručnosti představit, na co se  Energy 21 konkrétně specializuje?
Energy 21 je energetická skupina zabývající se výrobou energie z obnovitelných zdrojů, tedy ze zdrojů, které jsou přátelské k životnímu prostředí a nezatěžují ovzduší vzniklými emisemi oxidu uhličitého. V současné době realizuje projekty produkující elektřinu ze slunečního záření a dále plánuje projekty využívající biomasu. V blízké budoucnosti se společnost zaměří i na využití vody, větru a geotermální energie, ale v tomto směru uvažuje o aktivitách nikoliv na území České republiky, ale v zahraničí.

Existuje celá řada obnovitelných zdrojů energie. Které z nich je možné využívat i v klimatických podmínkách České republiky?
Hojně je u nás k produkci elektrické energie využíváno vody, také větru a biomasy. V poslední době se stále častěji setkáváme s výstavbou fotovoltaických elektráren, které vyrábějí elektrickou energii ze slunce.

Jaká je o těchto zdrojích povědomost mezi českou veřejností a jak jsou tyto zdroje využívány ve srovnání se světem, okolními státy?
Domnívám se, že česká veřejnost je stále více informována o využívání obnovitelných zdrojů energie, je tomuto přístupu nakloněna a sama má zájem být informována. V České republice lze vyrábět energii téměř ze všech obnovitelných zdrojů. Častěji se ale ve světě setkávám se situací, kdy je preferován pouze některý z řady obnovitelných zdrojů energie a je maximalizováno jeho využití. Například ve Španělsku, Portugalsku, Austrálii či Kalifornii je k výrobě energie maximálně využíváno slunce, na Islandu je to zase geotermální energie, v Německu větrná energie atd. Využití jednotlivých zdrojů závisí především na geografické poloze dané země a možnosti jejich efektivního využití.

O využívání obnovitelných zdrojů energie se hovoří čím dál častěji. Kdo má největší zájem, případně kdo nejvíce podporuje rozvoj v této oblasti?
S rostoucím objemem průmyslu a ekonomiky jednotlivých zemí se zvyšuje potřeba dodávat především průmyslovým podnikům stále více energie. S tím souvisí zvýšená produkce elektřiny a zároveň nárůst emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny a globální oteplování. Proto se čím dál častěji hovoří o využívání obnovitelných zdrojů energie, které jsou k produkci skleníkových plynů neutrální. Rozvoj využití energie z obnovitelných zdrojů nejvíce podporuje Evropská unie společně s nadnárodními ekologickými organizacemi. Dále také vlády jednotlivých zemí a v neposlední řadě jednotlivé místní samosprávy.

Je možné získat nějaké dotace na tuto činnost jak již v rámci ČR tak Evropské unie?
Dotace lze získat z Evropské unie i z vládních programů. V současné době je velké množství projektů založeno pouze na dotaci. V případě, že jim dotace není udělena, jsou takové projekty určeny k zániku, i když mohou být v dané lokalitě či oblasti využití OZE velice přínosné. Osobně vidím úspěšnou cestu těchto projektů následovně – vláda by měla na podporu projektů zabývajících se obnovitelnými zdroji vyčlenit více finančních prostředků a na druhou stranu předkladatelé těchto projektů by měli více myslet na jejich rentabilitu. Naše společnost sestavuje všechny projekty tak, aby byly životaschopné i bez dotace. Pokud však dotaci dostaneme, budeme schopni realizovat více dalších projektů.

Činnost ve vašem oboru není možná bez zázemí v legislativě. Jak jste spokojeni s naší stávající legislativou ve srovnání se zahraničím? Kde je jednodušší rozvíjet „obnovitelné“ aktivity?
Legislativa se v posledních několika letech výrazně zlepšila ve prospěch produkce energie z OZE. Pořád je však co dohánět a co vylepšovat. Například legislativní podpora OZE v  Německu způsobila, že během dvou let od změn v zákonech došlo k masivnímu růstu zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů. V České republice často pokulhává praktická aplikace zákonů a setkáváme se také s administrativními komplikacemi, které zdánlivě s naším oborem nesouvisí, ale svým výkladem nám naši činnost nedovolí provozovat. Jde například o stavební zákon a jeho interpretaci. Nekonečně dlouhé časové lhůty mnohdy dokáží pohřbít i ten nejlepší projekt.

Vaše společnost hlásá, že se chce zaměřit na výstavbu a provoz elektráren solárních, vodních, větrných, geotermálních i zpracovávajících biomasu. V letošním roce chcete vybudovat tři solární elektrárny na území jižní Moravy. Proč jste se tedy rozhodli začít právě výstavbou solárních elektráren?
Ze všech obnovitelných zdrojů máme s fotovoltaikou nejvíce zkušeností, navíc je tu jasná výhoda plynoucí ze spolupráce se společností CE Solar. I díky těmto okolnostem se nám podařilo projekty výstavby solárních elektráren na jižní Moravě již začít realizovat. Do budoucna chceme ale určitě využívat všechny obnovitelné zdroje energie.

Co vše je nutné zvažovat při rozhodování o umístění solární elektrárny? Jak byste v jednoduchosti popsal solární elektrárnu našim čtenářům?
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující umístění solární elektrárny patří zejména přírodní podmínky – intenzita slunečního záření, svítivost. V tomto ohledu je v rámci naší republiky nejvhodnější jižní Morava. Svou roli tu hraje i nadmořská výška – čím vyšší, tím lepší, a záleží i na prašnosti v dané lokalitě. Vysoká prašnost způsobuje zanesení fotovoltaických panelů, a tím snižuje jejich účinnost.
Solární nebo fotovoltaická elektrárna je pole křemíkových panelů připevněných na konstrukci, fixní nebo schopnou se natáčet za sluncem. Jednotlivé panely jsou vzájemně spojeny kabely, které energii vyrobenou ze slunečních fotonů vedou do měniče a ten následně do soustavy napětí.

Jaká je návratnost takovéto investice? Jakou životnost solární elektrárna má a „co potom s ní“?
Investice do fotovoltaické elektrárny jsou jedny z nejvyšších ze všech zařízení produkujících energii z OZE. Tato investice je ale vyvážena státem garantovanou výkupní cenou energie na předem stanovenou dobu, aby vůbec investoři měli zájem v této oblasti nějaké aktivity vyvíjet. Návratnost u našich projektů na jižní Moravě počítáme do deseti let od uvedení elektrárny do provozu. Životnost systému je dána především funkčností jednotlivých panelů. Průměrná životnost panelu je garantována výrobcem na 20 až 25 let. Po uplynutí této doby se celý systém může rozebrat na jednotlivé komponenty, které se dají bez problému recyklovat.

Vaše společnost se zaměřuje na velké projekty. Přesto, co si myslíte o možnosti využívání obnovitelných zdrojů jednotlivými občany? Jak se k této možnosti staví a jaká je návratnost pokud se pro tuto investici rozhodnou?
Určitě jde o cestu správným směrem. Moc se mi líbí slogan: „Inteligentní lidé staví inteligentní domy“. Podstatné je, že i jednotlivci šetrně zacházejí s teplem a mají zájem o ekologický způsob energetické soběstačnosti. Návratnost potom závisí na použitých systémech a jejich ceně, každopádně je to výhodná investice do budoucna.

Tyto velké projekty jsou určitě důležité, ale je potřeba, aby s šetřením energie začal každý sám u sebe. Neodpustím si tedy otázku, zda nějaký obnovitelný zdroj energie využíváte přímo vy.
Energy 21 chystá speciální balíček řešení pro každou střechu. Všichni zaměstnanci naší společnosti budou „povinni“ vlastnit a využívat fotovoltaické panely na svých střechách a část elektrické energie získávat právě z jejich produkce. Díky know-how Energy 21 v tomto případě spojíme technické řešení, státní dotaci a financování v jeden produkt, který chceme nabízet široké veřejnosti. Doposud jsem osobně žádný obnovitelný zdroj nevyužíval, ale nyní to bude skutečně výhodné.

Poslední otázka – jak vidíte budoucnost obnovitelných zdrojů?
Jejich využití se bude v budoucnu zvyšovat stejně jako jejich energetický význam. Právě díky rozvoji vědy a výzkumu dojde ke snížení nákladů na systémy vyrábějící energii z OZE a bude zvyšována efektivita těchto zařízení.

Děkuji za rozhovor.
Elena Ondrová, Finance.cz

Ing. Tomáš Buzrla je od roku 2007 ředitelem společnosti Energy 21. Je absolventem Obchodně-podnikatelské fakulty v Karviné Slezské univerzity v Opavě, kde také působil jako asistent Katedry financí. Před příchodem do Energy 21 působil jako finanční ředitel společnosti APT Business Group, kde se zabýval obchodováním emisních povolenek na energetických burzách, spotovými a termínovanými obchody a finančním řízení společnosti. Od roku 2006 také řízením expanze společnosti na Balkán, především Bulharsko a Rumunsko. V letošním roce byl také v Přerově jmenován Radou města Přerova do komise pro Životní prostředí, udržitelného rozvoje a environmentální výchovy.