V průzkumu Eurobarometr odpovídalo letos v květnu na dotazy týkající se dopravy přes 25.000 lidí, zhruba tisícovka z každého členského státu unie.
Velké rozdíly v tom, jaké dopravě dávají občané jednotlivých zemí přednost, způsobuje jednak jejich ekonomická situace, ale také dostupnost veřejné dopravy a samozřejmě také tradice. Tak například v tradičním cyklistickém ráji, jakým je Nizozemsko, jezdí na kole ohromujících 40 procent lidí, oblíbené je kolo i ve Skandinávii. Naproti tomu na jihu Evropy, například v Portugalsku, Španělsku či Řecku, na kolo nasedá pouze zlomek populace. I Česko patří s pěti procenty "kolařů" v tomto ohledu k podprůměru.
Velmi jasně patrné jsou také rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi, které se týkají obliby veřejné dopravy. Zatímco na západě Evropy se na ni spoléhá jen kolem pětiny populace, v Pobaltí, ale i v České republice a na Slovensku ji využívá více než třetina lidí. Veřejnými dopravními prostředky nejvíce jezdí Lotyši, hned v závěsu za nimi jsou podle průzkumu Slováci a Češi. Na Slovensku se podle průzkumu takto dopravuje 37 procent lidí, v ČR 35 procent.
Lidé oslovení v nových členských zemích také častěji připouštějí, že chodí pěšky. Například v Bulharsku a Rumunsku se "po svých" přemisťuje pravidelně téměř třetina lidí.
Obliba a dostupnost veřejné dopravy v Česku a na Slovensku se ukázala i v odpovědích na otázku, co by řidiči aut dělali v případě, že by byli nuceni ušetřit za benzin. Zatímco téměř 40 procent Čechů a Slováků by neváhalo a začalo jezdit veřejnou dopravou, v Nizozemsku, Dánsku či Finsku by takto postupovala méně než pětina lidí. Právě ve Skandinávii by řidiči přinucení šetřit raději nasedli na kolo nebo by řídili tak, aby spotřebovali méně paliva.