Inflace a slabá koruna zdraží hypotéky

Česká národní banka se na svém včerejším zasedání rozhodla po necelých dvou měsících opět zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Téměř po pěti letech se tak klíčová repo sazba znovu dostala na hranicí tří procent. Tento krok není nikterak překvapující, zvýšení sazeb bylo odbornou veřejností již s předstihem očekáváno.

Zvýšení sazeb žádním překvapením

Nasvědčovaly tomu i komentáře členů bankovní rady. Viceguvernér Luděk Niedermayer, jehož názory proti inflaci jsou ze sedmice členů považovány za jedny z nejradikálnějších, již v polovině července pro zpravodajskou agenturu Bloomberg uvedl, že centrální banka zřejmě zvedne inflační  prognózu, což si vyžádá další utažení měnové politiky a potřebu změny úrokových sazeb. Zvýšení před zasedáním nevylučovali ani ostatní členové bankovní rady.

"Bankéři zareagovali především na tři letošní fenomény: Nejrychlejší spotřebu domácností za poslední tři roky, nejvyšší růst mezd za posledních pět let a slabou korunu vůči euru. To vše dohromady znamená riziko vyšší inlace" řekl pro agenturu Reuters Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. „Koruna je nyní slabá a neodvádí za ČNB tolik práce jako v minulosti“ vidí příčiny zvyšování David Navrátil z České spořitelny.

Stále máme nejnižší sazby v EU

Naposledy centrální banka měnila nastavení měnové politiky letos v květnu. Tehdy zvyšovala základní sazbu také o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. I přes dvojité zvýšení je česká úroková sazba nejnižší v celé Evropské unii. Ještě nižšími sazbami se mohou pochlubit Japonci nebo Švýcaři. Sazby v eurozóně jsou v současné době nastaveny o 100 bazických bodů nad českými, když klíčová sazba dosahuje 4,00 procent. Dá se však očekávat, že Evropská centrální banka bude v příštích několika týdnech sazby zvyšovat. Nejsilnější ekonomika světa - USA má sazby dokonce ještě vyšší – 5,25 %.

Čeká se na reakci bank

Zvyšování klíčových sazeb centrální bankou má vliv na sazby úvěrových a vkladových produktů, a to jak bankovních, tak i mezibankovních. Podnikům rostoucí sazby přináší dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem, resp. rodinám žádajícím o půjčky na bydlení, rostou sazby z hypoték či překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření. Vyšší úroky nevyhovují ani státu, který je významným dlužníkem. Růst sazeb naopak nahrává střadatelům, jelikož zvýšení sazeb ovlivňuje úročení vkladových produktů.

Dočká se tedy český občan lépe úročených vkladových produktů a naopak dražších úvěrů a půjček? Záleží samozřejmě na reakci komerčních bank, ale žádné razantní pohyby, ať už jakýmkoliv směrem, očekávat nelze. Banky v rámci boje o zákazníka spíše než výši sazeb centrální banky sledují konkurenci. Přestože nelze očekávat žádné dramatické změny, drobné korekce zřejmě nastanou.

Hypotéky stále v kurzu i díky ekonomice

Nelze očekávat, že by se peníze na běžných účtech najednou začaly zhodnocovat, ostatní bankovní produkty v podobě termínovaných vkladů a spořících účtů přispějí k udržení reálné hodnoty uložených prostředků než k větší ochotě občanů spořit. Jiná situace by mohla nastat u hypotečních úvěrů. Pokud by banky svými sazbami kopírovali vývoj klíčové úrokové sazby stanovené centrální bankou, výraznější zvyšování by se mohlo dosti podepsat na cenách hypoték.

Příklad:
Jak rostoucí sazba ovlivní výši měsíční splátky, to se můžete přesvědčit v následující tabulce. V úvahu je brána průměrná hypotéka (1,5 mil. korun se splatností na 20 let) a průměrná úroková sazba (4,0 %).

Zdroj: Teoretický hypoteční kalkulátor na finance.cz

Budoucnost nahrává dalšímu růstu

Další zvyšování sazeb zřejmě na sebe nenechá dlouho čekat. Odborníci očekávají, že během následujících 12 měsíců vzrostou sazby na 3,5 procent, první změny by mohly nastat ještě během letošního roku, popř. začátkem roku příštího. Ani další růst sazeb však zřejmě nezpomalí hypoteční boom a banky i přes lehké zvyšování úroků nebudou mít o klientelu nouzi. I nadále tak díky rostoucím mzdám, konkurenci na trhu a silným 70. ročníkům lámat rekordy, a to jak co do objemu, tak i počtu poskytnutých úvěrů.

Neutuchající zájem o hypotéky potvrzují i nejnovější pololetní statistiky Ministerstva pro místní rozvoj. Za prvních šest měsíců letošního roku se celkový objem poskytnutých hypoték včetně úvěrů podnikatelům i městům a obcím vyšplhal na 94,6 miliardy korun, jejich počet pak přesáhl 46.000. V prvním pololetí letošního roku tak banky na hypotékách půjčily více peněz než za celý rok 2005. Loni ve stejném období to bylo přes 32.000 hypoték za zhruba 60 miliard korun.