Podle zemědělců je spotřeba hnojiv pod průměrem EU

Podle agrárních organizací se míra hnojení v Česku odvíjí od finančních možností zemědělců. Současná úroveň je zhruba na 40 procentech roku 1989.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby ale bylo užívání hnojiv před rokem 1989 velmi vysoké. Propad nastal zhruba v polovině 90. let především z ekonomických důvodů, podotkl. V posledních letech používání hnojiv kolísá. Zatímco loni stouplo o šest procent na 98,5 kilogramu na hektar, předloni meziročně kleslo o sedm procent na 92,6 kilogramu na hektar.

Menší spotřeba průmyslových hnojiv se podle agrárních organizací odráží ve výnosech. "Průměrný výnos obilí máme zhruba o tunu nižší než třeba Rakušané. Potenciál je nad pět tun z hektaru, ale toho dosahujeme jen jednou za čas právě proto, že přísun živin do půdy není dostatečný," uvedl Veleba. Za optimální, i vzhledem k životnímu prostředí, by považoval hnojení v průměru kolem 120 až 130 kilogramů čistých živin na hektar.

Zemědělci ale podle Veleby chtějí nynějšího stavu využít při propagaci, a to v kampani postavené na tom, že české potraviny jsou díky výrazně nižší spotřebě hnojiv i další chemie při výrobě surovin zdravější.