Podle odborníků je snižování počtu pracovníků v odvětví mimo jiné důsledkem snah o zvyšování efektivnosti, úsporných a racionalizačních opatření. Projevují se i moderní technologie. V Česku se například výrazně zvýšilo používání harvestorů, které v jednom chodu strom porazí, odvětví i nařežou na jednotlivé sortimenty. Jejich produktivita je vysoká a je tak potřeba méně lidí v těžebních činnostech.
Podle prezidenta České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Pavla Indry má vliv i úroveň mezd lesnictví. "Nejde o výrazně lukrativní obor," uvedl s tím, že práce v lese tak většinou není atraktivní pro mladé lidi. V nárazových situacích, například při kalamitách, které je třeba rychle zpracovat, pak bývá pracovníků nedostatek, podotkl.
Nejvíce se loni propouštělo v soukromém sektoru - počet zaměstnanců tam klesl o desetinu na 12.300 lidí. Podle Indry to byl z nemalé zčásti důsledek problémů a nejistoty ohledně rozdělování zakázek pro státní Lesy ČR. Ve státních lesích ubyla zhruba dvě procenta zaměstnanců a počet klesl 5670 osob. V obecních lesích bylo snížení zhruba jednoprocentní na 2360 lidí. Na počátku 90. let lesní hospodářství zaměstnávalo dvaapůlkrát více pracovníků než nyní.
Průměrná měsíční mzda v lesnictví loni meziročně stoupla o 8,6 procenta na 16.200 korun; průměr národního hospodářství byl 19.000 korun. Před rokem 1989 bylo lesní hospodářství v platovém žebříčku jednotlivých oborů ekonomiky poměrně vysoko, po roce 1989 se ale podle některých lidí z oboru propadlo spíš na opačný konec.