Amerika je země sice země neomezených možností, ale zdaleka ne pro všechny. A ani případné zrušení víz neznamená, že do ní může kdokoliv neomezeně cestovat. Díky své dosavadní vízové politice si americké úřady pečlivě hlídají své teritorium a monitorují návštěvníky z různých koutů světa. Čekání na víza se nevyhnulo ani Čechům. Ve frontách s žádostí v ruce tak mnoho z nich doufalo v benevolenci úředníků a jejich rozhodnutí pro správné razítko umožňující vycestovat za velkou louži.
Jen Češi a Estonsko o prsa
Ovšem již od příštího roku může být vše jinak. Minulý týden byl učiněn důležitý krok, který by měl přispět ke zjednodušení administrativních kroků, urychlit a usnadnit návštěvu severoamerického kontinentu. Americkým Senátem totiž prošel text zákona, který mění stávající pravidla amerického bezvízového režimu. Díky němu byla posunuta hranice odmítnutých žádostí o víza, které patří mezi podmínky pro zařazení do bezvízového programu, ze tří na deset procent.
Ne každá země, resp. její obyvatelé nová pravidla pocítí na vlastní kůži. Desetiprocentnímu kritériu bude z nových států Evropské unie zřejmě vyhovovat vedle České republiky už jen Estonsko. Ovšem jen velice těšně. Ostatní eurounijní státy mají díky horšímu poměru schválených a podaných žádostí smůlu. Budou si tak muset na zrušení víz počkat o nějaký ten pátek déle než česká veřejnost. Zvláště Polsko a její vláda je tímto vývojem poněkud zaskočena a polští diplomaté jsou zklamáni, že jejich úsilí nepřineslo očekávaný výsledek.
Americké prověřování on-line
Kdy však budou hranice otevřeny, resp. kdy budou víza skutečně zrušena, to je ve hvězdách. Zatímco washingtonské zdroje odhadují, že zhruba za rok, české ministerstvo zahraničí varuje před přílišným optimismem a uvádí dvojnásobnou lhůtu. Ani po zrušení víz se však zájemci o cestu do Spojených států nevyhnou administrativní kontrole. Americké úřady se totiž chystají prověřovat i bez víz. Díky elektronickému ověřování totožnosti budou lidé povinni před každou cestou do USA elektronicky odeslat své osobní údaje americkým úřadům, které jim buď návštěvu povolí, nebo je odkážou na americké velvyslanectví pro další jednání.
Navíc se může stát, že údaje o každém pasažérovi mířícím za oceán budou k dispozici americkým úřadům podstatně déle než doposud. Dosud byly informace uchovávány 3,5 roku, počítá se však s navýšením na dvojnásobnou lhůtu, tj. sedm let. Dalších osm let si pak poleží v tzv. spící databázi, což lehkým matematickým výpočtem dává lhůtu 15 let, po kterou budou mít úřady osobní údaje turistů k dispozici.
Důvěřuj, ale taky prověřuj
Je poněkud paradoxní, že země, která je vzorem demokracie, a pro kterou je uvedení věku v životopise diskriminující, má v úmyslu vést si databázi cizinců, kterou bude moci využívat nejen americké ministerstvo, ale i další úřady. Možná by nebylo od věci, aby se české ministerstvo zahraničních věcí zamyslelo a začalo prověřovat americké občany mířící do středu Evropy. A samozřejmě vytvořilo databázi jejich osobních údajů. Nešlo by ani tak o odvetné opatření, ale především o korektní přístup a férové jednání.