Kratší úvazky pro rodiče s úlevou pro firmy

Od ledna letošního roku došlo ke změně při stanovení výše rodičovského příspěvku. Dříve se rodičovský příspěvek odvíjel od životního minima, nyní se stanovuje procentem průměrné měsíční mzdy. Zatímco loni byla výše rodičovského příspěvku necelých 3900 korun, od ledna se příspěvek zvýšil na 7582 Kč. Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené.

Reforma v sociální oblasti předpokládá, že od ledna příštího roku si rodič bude moci zvolit délku trvání rodičovské dovolené a podle délky bude potom stanovena výše rodičovského příspěvku, tzn. že již nebudou všichni pobírat rodičovský příspěvek ve stejné výši. Nové vícerychlostní čerpání rodičovského příspěvku má  rodičům nabídnout skutečnou možnost svobodné volby, aby si mohli zvolit takový model rodinného života, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a rodinné situaci a posílí osobní iniciativu a zodpovědnost rodičů za fungování rodiny. Rodiče musí v určitých časových momentech učinit rozhodnutí  ohledně délky čerpání příspěvku.

Rychlejší čerpání – do 2 let
Nárok na rodičovský příspěvek ve výši 11 400 Kč měsíčně má rodič, který:

• celodenně osobně a řádně pečuje po celý kalendářní měsíc o nejmladší dítě v rodině
• jestliže má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den (kdyby toto omezení neplatilo, rodič by dostával více než  z dávek nemocenského pojištění)
• nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dovrší 22 týdnů svého života (31 týdnů, jde-li o porod vícerčat), písemně oznámí příslušnému úřadu státní sociální podpory, že na toto dítě bude čerpán rodičovský příspěvek v této výši nejdéle do 24 měsíců věku dítěte.

Klasické čerpání - do 3 let
Rodič, který se nerozhodl pro rychlejší čerpání, má od vzniku nároku na rodičovský příspěvek nárok na dávku ve výši 7 600 Kč měsíčně až do měsíce, v němž nejmladší dítě dovrší 18. měsíc života. Pokud rodič, který měl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc v souvislosti v narozením nejmladšího dítěte a nevyužil rychlejší variantu čerpání dávky, může nejpozději do kalendářního měsíce, ve kterém toto dítě dovrší 18. měsíc života, písemně příslušnému úřadu státní sociální podpory sdělit, že na toto dítě bude čerpán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč do tří let věku dítěte.

Pomalejší čerpání – do 4 let
Rodiči, který neměl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nevyužil možnost volby rychlejší nebo klasické varianty čerpání rodičovského příspěvku, náleží od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nejmladší dítě dovrší 18. měsíc života (do této doby je příspěvek 7 600 Kč)  rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně, a to až do dovršení 4 let věku tohoto dítěte.

I při zavedení tohoto vícerychlostního čerpání rodičovského příspěvku se předpokládá, že zůstane možnost neomezeně si přivydělat.

Nejen mateřské školky

Rodiče si tedy budou moci vybrat a zvolit si jak dlouho budou chtít být s dítětem doma a podle toho si vybrat jednu ze dvou, případně ze tří možností. Dalším problémem, který se ovšem rodičů dotýká je otázka, kam dají své dítě, po ukončení rodičovské dovolené. V současné době, kdy dětí přibývá, začíná být málo míst v mateřských školkách. Po roce 1989 nastal výrazný pokles porodnosti, což se projevilo hromadným rušením mateřských škol. Dnes školky chybí a investice do nových jsou nad finanční možnosti obcí jako zřizovatelů předškolních zařízení. A navíc je tu opět riziko, že po určité době, budou školky opět mít problém naplnit své kapacity.

MPSV se snaží hledat i další možnosti a hledá alternativní modely v péči o předškolní děti. Jedním z nich je například péče o děti ve formě „vzájemné rodičovské výpomoci“, které je velmi rozšířená například v Německu, Rakousku, Švýcarsku nebo Francii. V tomto případě by si jedna maminka, vzala do denní péče další děti ze sousedství, čímž by si přivydělala k rodičovskému příspěvku, zatímco maminky svěřených dětí se mohou věnovat kariéře. Další možností, o niž ministerstvo usiluje, je daňová podpora zaměstnavatelů při zřizování dětských koutků přímo na pracovišti, podnikových mikrojeslí nebo firemních školek. V úvahu přicházejí i příspěvky zaměstnancům na zajištění hlídání dětí přímo v jejich domácnosti. Bohužel všechno toto je zatím pouze ve stádiu úvah a návrhů.

Budou kratší úvazky znamenat výhodu?

Každá maminka by chtěla se svým dítětem trávit dostatek času, ale také by se třeba chtěla věnovat kariéře. Aby mohla tyto dvě věci skloubit, je pro ni ideálním řešením možnost využívat zkrácené pracovní úvazky. Bohužel podíl částečných úvazků je u nás extrémně nízký. Změnu by mohly přinést úlevy pro firmy zaměstnávající rodiče na kratší úvazek. Uvažuje se  o tom, že by firmám mohly klesnout odvody o tři až čtyři procentní body. Nyní odvádějí zaměstnavatelé 35 procent z hrubé mzdy zaměstnance. Obdobná úleva by měla fungovat i při zaměstnávání pracovníků nad 55 let a tělesně postižených, pokud budou pracovat na částečný úvazek. I když by toto mohlo přispět k rozšíření částečných úvazků, které by maminkám s malými dětmi pomohly, objevují se i hlasy proti. 

Odpůrci částečných úvazků upozorňují na to, že při dlouhodobějším využívání zkrácených úvazků si lidé odvádí méně na důchodové pojištění, což znamená, že pokud bude takto pracovat několik let, může se to v budoucnu projevit v nižší penzi. Ženy mají již nyní důchody většinou nižší než muži, a jelikož se o děti starají většinou ženy a částečné úvazky by využívaly hlavně ony, tento rozdíl by se v budoucnu ještě více prohloubil. Řešením by podle ministra Nečase mohlo být společné důchodové pojištění manželů. Dalším problémem částečných úvazků je také to, že často zaměstnavatelé chtějí po člověku, který pracuje méně hodin, stejnou práci jako za osmihodinovou pracovní dobu, a to za méně peněz.

Ani ministerstvo financí se nestaví k rozšíření zkrácených úvazků nadšeně. Argumentuje tím, že lidé, kteří pracují kratší dobu, dostávají menší plat a odvádějí státu méně. Zajímavá myšlenka, ale myslím si, že  částečné úvazky nemají nahradit klasickou osmihodinnou pracovní dobu, ale naopak by je měli využít ti, kteří by v opačném případě zůstali bez práce, v případě maminek by zůstali například celé čtyři roky s dětmi doma. Pro stát musí být výhodnější pokud maminka začne pracovat na částečný úvazek již v nižším věku dítěte, a potom se vrátí do plného pracovního nasazení. Nejen, že si k rodičovskému příspěvku může přivydělat, ale také během rodičovské dovolené neztratí své znalosti a dovednosti a může se bez problému vrátit v okamžiku, kdy dítě bude větší.

Návrhy jsou jedna věc, ale jejich uvedení do života jiná. Pokud se návrhy nepodaří realizovat, jen stěží to přinese očekávané výsledky a rodinám to může spíše zkomplikovat než zjednodušit život.