Proč českým bankám rekordně rostou zisky?

Abychom pochopili proč jsou u nás bankovní poplatky na takové úrovni jaké v současnosti jsou, tudíž poměrně vysoké, je třeba podívat se blíže na jejich strukturu. Pomůže rovněž pohled do minulosti a srovnání se zahraničím. Příjmy bank totiž zdaleka netvoří jen poplatky – ty mimochodem tvoří přibližně čtvrtinu příjmů, ale především zisky z úroků z poskytnutých úvěrů a půjček. Jelikož zadluženost domácností u nás byla v minulosti velice nízká a úrokové sazby úvěrů poklesly na jednu z nejnižších úrovní v Evropě, pro naše banky vedla jediná cesta k udržení ziskovosti právě přes poplatky. V současnosti už ovšem roste jak zadluženost, tak úroky a tudíž nastala ta správná doba pro snižování bankovních poplatků. Nutno však říci, že se tak nyní moc neděje, spíše naopak, při pololetních změnách bankovních sazebníků poplatky spíše rostly…

Retailové bankovnictví nemůže být ziskové, když ho děláte v malém

Letos dojde ke spojení Živnostenské banky s HVB Bank, které budou nadále vystupovat pod společným názvem Unicredit Bank a v příštím roce definitivně zanikne eBanka, která se stane součástí Raiffeisenbank. Spojování bank, o kterém se můžete dočíst v článku s názvem Bankovní trh čekají dvě velké fúze je logickým vyústěním honby za vyšší ziskovostí. Obecně platí, čím větší banka, tím větší zisk. Dokumentuje to i situace na našem bankovním trhu, kde fúzují spíše ty menší či středně veliké banky a největší zisky mají právě tři největší banky – tedy Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Úspora nákladů plynoucích z roszahu funguje i v bankovnictví. Náklady bank na vybudování platebních kanálů, pobočkové sítě či produktové nabídky jsou přibližně srovnatelné ať se jedná o malou či velkou banku, přičemž platí že čím více má banka klientů, tím více jsou její produkty využívané a tudíž při podobných nákladech z nich má větší zisk. Dokumentují to i slova Lubora Žalmana, předsedy představenstva a generálního ředitele Raiffeisenbank, který v exkluzivním rozhovoru pro Finance.cz hodnotil důvody spojení jeho banky s eBankou: „Důležitým důvodem pro koupi eBanky pro nás byla ekonomika. Retailové bankovnictví nemůže být ziskové, když ho děláte v malém. Spojení nám přinese takové úspory nákladů a naopak zvýšení některých druhů výnosů, že to posune naši ziskovost o úroveň výš.“

Jako první zveřejnila pololetní výsledky Česká spořitelna

Česká spořitelna vykázala k 30. červnu 2007 neauditovaný konsolidovaný čistý zisk ve výši 5,23 miliardy Kč. V meziročním porovnání jde o 7,3% nárůst oproti prvnímu pololetí roku 2006. Na dosaženém objemu čistého zisku se nejvíce podílí čistý úrokový výnos, který se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 11,3 % na 11,56 miliardy Kč. Za růstem úrokových výnosů stojí pokračující expanze úvěrových obchodů poskytovaných všem hlavním segmentům klientů, tj. občanům, komerčním klientům i klientům z veřejného sektoru. Zvýšily se rovněž úrokové příjmy z dluhových cenných papírů a příjmy z pronájmu budov. Bance však nerostly jen příjmy z úroků, ale vzrostly i příjmy z poplatků a provizí, a to o 3,3 % a dosáhly výše 4,76 miliardy Kč. Hlavním zdrojem příjmů z poplatků byly platební transakce, avšak zvýšily se také příjmy z poplatků a provizí z úvěrových obchodů.

Růst zisků z úroků by měl vyvolat snížení poplatků

Největší prostor pro snižování bankovních cen je určitě u poplatků, které platíme za vedení a za operace s běžným účtem. Zde je prostor jak pro rušení jednotlivých, často zcela absurdních poplatků, jako je například poplatek za příchozí platby či pro snižování některých, často účtovaných poplatků, jako je poplatek za výběr z bankomatu či universální poplatek za vedení běžného účtu. Ovšem banky se části svých zisků budou zbavovat jen velmi nerady, tudíž nějaké masivní snižování poplatků nelze v nejbližší budoucnosti čekat. Částečnou vinu za tento stav však nesou i čeští bankovní klienti, kteří jsou značně konzervativní a neradi mění banku, a to ani kvůli nízkým poplatkům.