"Bankovní rada je ve velmi jestřábím módu - ze zápisu i z dnešního semináře pro analytiky vyplynulo, že diskuse na minulém zasedání se hodně točila o rozsahu zvýšení sazeb, tedy o tom, zda zvýšit o 50 procentních bodů a jaká bude reakce trhu, nebo zda zvýšení rozložit. Další zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu proto čekáme již v srpnu," uvedl dnes analytik České spořitelny David Navrátil. Růstu sazeb by podle něj mohlo zabránit jen prudké posílení koruny pod 27,50 Kč/EUR.
Jestřábí naladění centrálních bankéřů potvrdil ČTK i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Za poslední rok a půl jsem neviděl tak naladěné centrální bankéře pro zvyšování sazeb," uvedl. Podle jeho názoru ale nová inflační prognóza počítá s vyšší inflací, než skutečně bude. "Proto se domnívám, že by měly členové bankovní rady posečkat s dalším zvyšováním sazeb," řekl Michl.
Nová červencová prognóza podle členů bankovní rady byla přehodnocena výrazně směrem nahoru, a to včetně odhadovaného vývoje úrokových sazeb. "Za tímto přehodnocením však není možno identifikovat jeden silný faktor. Spíše se zdá, že se jedná o řadu drobných proinflačních vlivů," uvádí zápis. Mezi takové vlivy patří růst ekonomiky, vývoj na trhu práce, vývoj úrokových sazeb v zahraničí nebo vliv daňových změn.
Naopak jediným protiinflačním faktorem, která se podle zápisu naplňuje, je kurz koruny vůči dolaru. Kurz koruny byl označen v prognóze jako potenciální protiinflační riziko.
Výraznější změny úrokových sazeb by podle názorů některých bankéřů byly na místě ovšem pouze v případě ekonomických šoků.
Česká národní banka minulý týden představila novou prognózu, ve které zvýšila stejně jako několik dní předtím ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky i inflace. Hrubý domácí produkt by měl letos růst o 5,5 až 6,7 procenta a v příštím roce o 4,1 až 6,7 procenta.
Inflace by měla být podle centrálních bankéřů v následujícím období vyšší. Na konci roku 2008 by měla být podle nové prognózy mezi 3,5 až 4,9 procenta. V polovině příštího roku by se inflace měla pohybovat mezi 3,5 až 4,9 procenta.
Centrální banka zvýšila na konci července úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a základní sazba tak stoupla na tři procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Šest z nich přitom hlasovalo pro zvýšení o čtvrt procentního bodu, jeden z centrálních bankéřů hlasoval pro růst sazeb o půl procentního bodu.