"Výhodu pěstování této plodiny spatřují zemědělci především ve vyšší výnosu a lepší kvalitě zrna, lepší odolnosti proti škůdcům a houbovým chorobám, což vede druhotně k úspoře insekticidních prostředků a nižším ztrátách při sklizni," vysvětluje ředitel zlínské zemědělské agentury František Fojtík.
Proti GM plodinám nejostřeji bojují Greenpeace. "Dlouhodobé dopady pěstování modifikovaných organismů na půdu, flóru a faunu jsou z velké části dosud neznámé, což dělá z této technologie největší biologický experiment současnosti," tvrdí Magdalena Klimovičová z Greenpeace.
Geneticky modifikovaná (GM) plodina je na Zlínsku zasazená v Otrokovicích, Napajedlích, Tlumačově a Pohořelicích. Plocha, na které se nyní GM kukuřice pěstuje, je zhruba stejně veliká jako ta, na které byla v roce 2005 vysazena v celé republice. Nyní se GM kukuřice v Česku pěstuje na asi 5000 hektarech, nejvíce ji sázejí zemědělci na jižní Moravě. Právě tam se totiž nejčastěji vyskytuje škůdce zavíječ kukuřičný. V květnu dalo ministerstvo životního prostředí povolení i na zkušební pěstování GM brambor. Příležitosti však využil pouze jeden zemědělec na Vysočině.