Vládou financovaná laboratoř ústavu pro zdraví zvířat v Pirbrightu, která se zabývá zkoumáním slintavky a kulhavky, leží zhruba šest kilometrů od postižené farmy.
Podle ministerstva životního prostředí, výživy a záležitostí venkova podobný druh viru slintavky a kulhavky nebyl v poslední době nikde jinde u živočichů zaznamenán. Užíval se však v mezinárodních laboratořích a při výrobě vakcín, upřesnilo ministerstvo.
Ministerstvo neuvedlo přímo, že zmíněná laboratoř je zdrojem infekce, nařídilo nicméně rozšíření ochranné zóny v oblasti. Ta má zahrnovat jak zasaženou farmu, tak pirbrightskou laboratoř. Ústav zahájil urychlenou kontrolu bezpečnosti svých biologických projektů.
Evropská komise dnes v duchu unijních pravidel rozhodla zakázat částečně vývoz britského masa do ostatních zemí Evropské unie. Londýn však už v první reakci na propuknutí nemoci na farmě sám zakázal veškeré exporty chovných zvířat, masa a mléka ze země i pohyb chovných zvířat na svém území.
Šest desítek nakažených zvířat na jihoanglické farmě, nacházející se v Guildfordu 50 kilometrů jihozápadně od Londýna, už bylo poraženo a veterináři místo dezinfikovali. Vybíjena jsou prý v současnosti i zvířata na sousední farmě.
Vědci také nyní zjišťují, zda by se případnému rozšíření choroby dalo zabránit očkováním. Odhalený kmen viru odpovídá podle všeho kmenu, který byl izolován při propuknutí nákazy v Británii v roce 1967.
Slintavka a kulhavka se nyní vyskytuje v Británii poprvé od roku 2001, kdy Londýn musel kvůli obrovské epidemii této nemoci porazit kolem 6,5 milionu kusů zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun).
V Evropě se slintavka a kulhavka naposledy objevila letos v lednu, v evropské části Turecka, v oblasti okolo Edirne blízko řeckých hranic. Člověka nákaza přímo neohrožuje, při zavlečení do chovů však může podle veterinářů napáchat velké hospodářské škody. V Česku byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.