Pěstitelé chmele očekávají mírný růst výnosů

Teplé a suché jaro se podle něj projevilo ve velmi špatné, ale i velmi dobré kvalitě chmele. "Je tak nesnadné odhadnout letošní sklizeň. Středeční déšť určitě rostlinám prospěje. Na druhou stranu kvůli vydatné přeháňce padlo 15 hektarů chmelnic, zejména v okolí Sedčic u Žatce," uvedl Pázler.

První pěstitelé začnou sklízet úrodu 12. srpna, většina podniků ale až o týden později. Pomohou jim tradičně studenti z řad místních obyvatel, studentů vysokých škol a také brigádníci ze Slovenska.

Pěstitelé letos chmelem osázeli 5404 hektarů ploch, což je srovnatelný stav s loňským rokem. Po neustálém poklesu výměry ploch chmele se situace stabilizovala, meziročně klesla jen o deset hektarů. Vzrostl však počet nových chmelnic, které nahradily staré, a tento pozitivní trend byl měl podle Pázlera pokračovat. Od roku 2000 klesla plocha chmele v Česku o 687 hektarů, plocha osázená stěžejní odrůdou Žatecký poloraný červeňák se za stejné období snížila dokonce o 1070 hektarů.

Cena tuny sušeného chmele by neměla klesnout pod 150.000 korun. "Cenu žene nahoru nárůst celosvětové spotřeby i výroby piva a také nedostatek chmele vlivem loňské nízké úrody. V celém světě už obchodníci uzavřeli s pěstiteli smlouvy na 98 procent letošní úrody. Volného chmele je tedy jen nepatrný zlomek. Prodávat by se ale mohl až za 600 eur za tunu, tedy 165.000 až 170.000 korun," doplnil Pázler.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. Letos se chmel v celém světě pěstuje na 51.000 hektarech, což je meziročně o 2000 hektarů více.