Holman: ČNB by se zvyšováním úroků neměla spěchat

Holman se staví proti převažujícímu názoru, podle něhož si inflační tlaky v podobě zvýšených výdajů domácností a růstu mezd vyžadují další zpřísnění měnové politiky. "Je zde silný, neinflační růst," uvedl Holman, jehož finanční trhy považují v ČNB za nejvýraznější "holubici", tedy zastánce co nejnižších úroků.

Centrální banka zvýšila na konci července hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na tři procenta. Sazba je však nadále nejnižší z celé Evropské unie. Další zasedání se koná 30. srpna. Analytici čekají, že další zvýšení úroku o čtvrtinu procentního bodu se odehraje nejpozději do září.

Jiný člen rady Mojmír Hampl ve čtvrtek agentuře Reuters řekl, že ČNB bude ve zbytku roku ve zvyšování úroků pokračovat a že on sám bude asi na srpnovém zasedání hlasovat pro zpřísnění politiky. Finanční trhy přitom považují Hampla za nevyhraněného člena, jehož hlas může rozhodnout o výsledku.

Nová červencová prognóza ČNB počítá s vyšším ekonomickým růstem i inflací, než se dosud předpokládalo. To dalo argumenty protiinflačním "jestřábům", kteří mají nyní podle pozorovatelů v radě navrch.

Holman řekl, že by byl rád, kdyby se sazby neměnily příliš často. "Nejsem fanouškem vylaďování (ekonomiky pomocí úroků). Lepší je smířit se s určitým kolísáním inflace," řekl.

Za jediný důvod, proč by ČNB měla zvýšit sazby, považuje Holman situaci, kdyby Evropská centrální banka zvedla svou hlavní sazbu z nynějších čtyř procent. "Kdyby ECB zvyšovala sazby, nemohli bych si dovolit nereagovat," řekl.

Až do tohoto týdne se na trzích obecně předpokládalo, že ECB v září nebo v říjnu svůj úrok dále zvýší. Nynější otřesy na evropských i globálních finančních trzích v důsledku krize v sektoru rizikových hypoték v USA však tyto předpoklady podle analytiků zpochybňují.