Ženy v důchodovém věku jsou také aktivnější než muži. Platí to zejména pro Austrálii, Kanadu, Francii, Německo, Nový Zéland a Velkou Británii. Mezi hlavní aktivity žen patří rodinná činnost, kulturní aktivity a v Austrálii, USA a Hongkongu také dobrovolnická činnost.
„Pracující ženy se obecně méně plánovitě připravují na důchod než jejich mužské protějšky. Z mezinárodního průzkumu AXA Retirement Scope 2007 však také vyplývá, že ženy jsou v přípravě na důchod o něco prozíravější než muži, a to v šesti zkoumaných zemích. Jde o USA, Kanadu, Belgii, Německo, Čínu a Nový Zéland,“ řekl Petr Žaluda, generální ředitel skupiny AXA pro ČR a SR.
V osmi ze zkoumaných zemí by ženy rády odcházely do důchodu dříve než muži, zatímco ve třech zemích by chtěly do důchodu odejít později. Postoje pracujících žen vykazují největší rozdíly oproti jejich mužským protějškům v Číně. Ženy zde za ideální důchodový věk považují průměrně 50,7 let, což je více než o 3 roky dříve, než uvádějí muži. V Hongkongu je tento rozdíl přes dva a půl roku. Ve Francii, Itálii a Japonsku také pracující ženy za ideální pro odchod do důchodu považují věk nejméně o jeden rok nižší než pracující muži. Opačně je to na Novém Zélandu, ve Španělsku a v USA, kde pracující ženy za ideální pro odchod do důchodu považují věk mezi 57 a 58 lety – tedy nejméně o rok později, než uvádějí muži.
U žen v důchodu se názory různí ještě více. Za ideální pro odchod do důchodu považují nižší věk než muži v sedmi zemích a vyšší než muži v pěti dalších zemích. V Číně ženy v důchodu považují za ideální pro odchod do důchodu věk 53,1 let, což je o 7 a půl roku dříve, než muži v důchodu. Další rozdíl je patrný v otázce věkové hranice, po kterou jsou lidé schopni ještě pracovat. Odpovědi pracujících mužů a žen se v žádné ze zkoumaných zemí příliš neliší, zato ženy v důchodu vidí tuto věkovou hranici níže ve všech zemích.
Výzkum AXA Retirement Scope 2007 si kladl za cíl zjistit, jaké jsou představy ekonomicky aktivního obyvatelstva o době po odchodu důchodu, a srovnat je s pohledem nynějších důchodců. Zkoumán byl i přístup jedinců k finančnímu plánování důchodového věku. Výzkum proběhl v šestnácti zemích světa , tázáno bylo celkem 11 590 respondentů. Poprvé byla do tohoto výzkumu začleněna i Čína. V letošním roce se výzkum zaměří také na Českou republiku.