Češi marodí stále méně

Nemoc může postihnout kohokoli a často se tak stává v nejméně vhodném okamžiku. V této chvíli je pro nás důležité vyhledat lékaře a začít se léčit. Po dobu pracovní neschopnosti, nedostáváme žádnou mzdu, ale protože každý měsíc odvádíme ze své mzdy pojistné na sociální zabezpečení, nezůstaneme ani v této době bez prostředků. Po dobu pracovní neschopnosti je nám vyplácena nemocenská.
 
Výběr pojistného stejně tak jako výplatu nemocenské u zaměstnanců malých organizací a podnikatelů zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. V prvním pololetí 2007 byla ČSSZ téměř 100% úspěšná ve výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Úspěšnost výběru má zásadní vliv na příjmy státního rozpočtu. Prostředky, které ČSSZ vybírá na pojistném tvoří víc než 1/3 státního rozpočtu České republiky. Například snížení úspěšnosti výběru pojistného  o 1 % by jen v letošním prvním pololetí znamenalo výpadek příjmů cca 1,7 miliard Kč.

Nemocnost klesá

Podle informací ČSSZ lidé v prvním pololetí letošního roku stonali kratší dobu než ve stejném období loňského roku, jedna pracovní neschopnost průměrně trvala 34,15 dne. Pouze Pražané se, co se týče průměrné délky jedné pracovní neschopnosti,  dostali pod 30 dnů. Naopak nejdéle stonali obyvatelé Moravskoslezského (40,63 dne) a Zlínského kraje (38,30 dne).

V průměru byly déle nemocné ženy než muži. Zatímco v průměru nejdéle nemocná byla u žen věková skupina od 50 do 59 let (45 dnů) a u mužů pak kategorie nad 60 let (56 dnů), nejkratší dobu stonali lidé do 20 let. Nejčastěji lidé v prvním pololetí 2007 stonali s nemocemi dýchacího ústrojí. Například léčba chřipky průměrně trvala 15 dní.

ČSSZ vyplácí nemocenskou, ale také kontroluje

Na jedné straně tedy ČSSZ poskytuje nemocenské lidem, kteří jsou v pracovní neschopnosti, nezapomíná ovšem ale ani na kontrolu, zda lidé dodržují léčebný režim v pracovní neschopnosti. Lidé, kteří čerpají nemocenské dávky, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu a to tím, že musí uvést platnou adresu pobytu ošetřujícímu lékaři, který ji napíše na neschopenku,  či opatřit svůj byt zvonkem a jmenovkou. Pokud pracovník, který kontroluje dodržování léčebného režimu, nezastihne práceneschopného v místě pobytu uvedeném na „Potvrzení pracovní neschopnosti“, nechá na místě oznámení o provedené kontrole. To mimo jiné obsahuje poučení o povinnosti navštívit nejpozději následující den ošetřujícího lékaře. U ošetřujícího lékaře si přitom kontrolor ověřuje léčebný režim práceneschopného. Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské současně vykonává jinou činnost.

Během prvního pololetí bylo provedeno téměř 150 tisíc kontrol a na základě těchto kontrol vydala ČSSZ  3336 postihů. To znamená, že 2,25 % kontrolovaných bylo sníženo případně i odebráno nemocenské. Mimo to může ČSSZ také ukončit pracovní neschopnost v případě, že pro její další trvání není z lékařského hlediska důvod.

Jak kontroly ukazují, ne všichni, kteří pobírají nemocenské dávky, na ně mají skutečně nárok. I když bylo provedeno téměř stopadesát tisíc kontrol, je to jen zlomek z počtu všech pracovních neschopností. A to, že u více než dvou procent kontrolovaných nebylo něco v pořádku, jen ukazuje, že lidé často systém zneužívají.