Výši průměrné cukernatosti hroznů se podle něj dá v současné době, kdy se sklízí nejranější odrůdy, jen těžko odhadovat. "Bude se pohybovat kolem průměru posledních pěti let. Velký vliv na cukernatost má ale obsah vody v hroznech, který je letos nižší vlivem dlouhotrvajícího sucha," řekl Půček.
Podobně odhaduje letošní úrodu také ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. "Ročník 2006 dokázal, že tuzemská vína jsou stále kvalitnější. Dokládá to zejména fakt, že mnoho z nich bylo oceněno medailemi a diplomy na mezinárodních soutěžích. Věříme, že i vína roku 2007 budou tvrdými soupeři zahraniční konkurence. Zatím tomu vše nasvědčuje," řekl Machovec.
Loňská sklizeň hroznů byla podle statistik vinařů objemově sice nižší, ale zato velmi kvalitní. Průměrná cukernatost byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat. Výnos moštových hroznů meziročně klesl o 0,9 tuny na 3,7 tuny na hektar, což je o třetinu méně než průměr posledních deseti let.
Největší vliv na kvalitě hroznů mělo loni nezvykle suché a slunečné září. Podle meteorologů bylo loňské září nejsušší od roku 1961, tedy za posledních 45 let. Patří také mezi tři nejteplejší za stejné období. K velké cukernatosti přispěl také deštivý srpen, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Zářijové paprsky pak v hroznech nastartovaly fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru.
V polovině 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů. Letos však už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně.
Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.