Důchodová reforma ve třech krocích

Za třináct let bude každý čtvrtý občan České republiky starší šedesáti let. Tuto demografickou situaci by současný důchodový systém nezvládl. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas přichází s návrhem reformy, která má předejít neřešitelným miliardovým dluhům.

Změna, kterou pocítí většina z nás, spočívá v postupném zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Po roce 2030 by měli již všichni muži odcházet do penze v 65 letech. Ženy této hranice dosáhnou v závislosti na počtu vychovaných dětí až v roce 2043.
Prodlouží se také minimální doba pojištění potřebná pro přiznání důchodu ze současných  25 na 35 let a také podstatně větší roli začne hrát individuální připojištění. Tyto změny by se měly dotknout  pouze dnešní mladé a střední generace. Starší lidé, právě tak jako současní důchodci, budou nadále pobírat penze, pravidelně valorizované nad rámec inflace.

Tři etapy důchodové reformy

I. etapa - je připraveno paragrafované znění změn, jejichž úkolem je:

• pokračovat v postupném diferencovaném zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s cílem dosáhnout věkové hranice 65 let pro muže i ženy (po roce 2030),
• sjednotit věkovou hranici žen a mužů pro „trvalý“ nárok na vdovský/vdovecký důchod,
• postupně prodloužit potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let (včetně náhradních dob pojištění),
• přehodnotit stávající definici invalidity,
• transformovat invalidní důchod na důchod starobní při dovršení věku 65 let,
• zvyšovat procentní výměru starobního důchodu i za dobu výdělečné činnosti při souběžném pobírání poloviny starobního důchodu,
• při stanovení výše procentní výměry invalidního důchodu odstupňovat procentní sazbu za každý celý rok doby pojištění (včetně dopočtené doby) podle stupně invalidity.

II. etapa - příprava a realizace opatření
a) ve veřejném základním důchodovém pojištění, a to zejména:

• zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazby pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Zavedení těchto plateb bude znamenat výdaje ze státního rozpočtu. Tyto dodatečné prostředky by měly být získány v rámci ekologické daňové reformy,
• vytvoření rezervy pro důchodovou reformu z příjmů z privatizace,
• oddělení financování základního důchodového pojištění od státního rozpočtu a vytvoření „důchodového fondu“,

b) v oblasti soukromých důchodů (penzijní připojištění a životní pojištění), a to zejména:

• oddělení majetku akcionářů a klientů,
• zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,
• zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,
• zvýšení participace zaměstnavatelů,
• podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.

III. etapa - zavedení dalšího dobrovolného spořícího pilíře důchodového systému:
Jde o možnost částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění (možnost „opt-out“). Pro dosažení větší diverzifikace zdrojů příjmů ve stáří je nutné posílení fondové složky důchodového systému platbou příspěvků do penzijních fondů. Možný přístup by spočíval v tom, že bude všem pojištěncům dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze současného základního průběžně financovaného důchodového pojištění, nebo částečně i z dobrovolného spořícího pilíře důchodového systému založeného na možnosti „opt-out“. To by znamenalo, že část placených příspěvků na základní důchodové pojištění by plynula na individuální soukromé pojištění. Při splnění podmínek nároku na důchod by jim byl přiznán důchod z průběžného systému (snížený z důvodu vyvázání) a důchod vypočtený na základě stavu prostředků individuálního účtu. O konkrétním postupu v této věci by mělo být rozhodnuto v roce 2008.

Reformu má připravit komise pro důchodovou reformu složená ze zástupců politických stran. Složení komise k důchodové reformě:

• ODS: Petr Nečas, Vlastimil Tlustý
• KDU-ČSL: Marián Hošek, Jan Kasal
• SZ: Džamila Stehlíková, Jiří Vopátek
• ČSSD: Zdeněk Škromach, Bohuslav Sobotka
• KSČM: Miroslav Opálka, Ivana Levá

Přes řadu změn provedených v základním důchodovém pojištění je zřejmé, že především v důsledku očekávaného nepříznivého demografického vývoje je důchodový systém při současném nastavení základních parametrů dlouhodobě finančně neudržitelný a je třeba jej dále významně reformovat. Za posledních 15 let se střední délka života prodloužila o 4 roky a předpokládá se, že za každých dalších šest let se bude prodlužovat o 1 rok. V kombinaci s poklesem porodnosti se tak bude zvyšovat i podíl starších osob na celkové populaci.

Zdroj: MPSV