Projekt vodní elektrárny Boshkov Most, která vyroste v západní části Makedonie nedaleko města Debar na řece Mala Reka, počítá s výkonem 68 megawatt. Pro srovnání: výkon vodní elektrárny Lipno I, kterou provozuje rovněž ČEZ, je dvakrát 60 MW. Přehrada bude součástí kaskády s níže položenými elektrárnami Radika a Spilje.
"Jedná se o tzv. BOT transakci, tedy o výstavbu přehrady a elektrárny, její provoz po určitou stanovenou dobu, která bude stanovena ve druhém kole výběrového řízení, a poté zpětný převod elektrárny na stát," upřesnila Nováková. Výše investice bude součástí nabídky každého zájemce.
Země jihovýchodní Evropy se letos díky uzavírání výrobních kapacit potýkají s nedostatkem elektřiny. Například Bulharsko muselo při vstupu do EU z bezpečnostních důvodů odstavit dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj. Region se navíc od loňské zimy potýká s nedostatkem vody; hydroelektrárny se přitom na spotřebě elektřiny v regionu obvykle podílejí zhruba čtvrtinou. Rostoucí hospodářství podle analytiků spotřebu elektřiny ještě zvýší.
"Makedonie je čistý dovozce elektrické energie. Především v letních měsících je zřejmý nedostatek elektřiny, který je potřeba řešit formou dodávek ze zahraničí," řekla Nováková. Loňská spotřeba byla v Makedonii 8,4 terawatthodiny, v makedonských elektrárnách se však vyrobilo jen 6,5 TWh.
ČEZ je nejziskovější tuzemskou společností. Skupině ČEZ vzrostl za první pololetí konsolidovaný čistý zisk meziročně o 26,8 procenta na 21 miliard korun. Za celý letošek vzroste podle vedení společnosti čistý zisk skupiny o 22 procent na 35,1 miliardy korun.