Mostecká uhelná, Sokolovská uhelná nebo třeba OKD, které už dávno nepatří státu, přesto se při zadávání zakázek musejí jako státní chovat. Větším výdajům musí předcházet tendr a vítězí ten, kdo nabídne nejnižší cenu. Pravidla mají v obcích a na státních úřadech zajistit úsporu peněz ze státní pokladny a lepší kontrolu nad zadáváním. Zákon se dříve vztahoval třeba i na telekomunikace - v době, kdy byl největší operátor v majetku státu. Později se podařilo resort ze zadávání vyjmout.
Pro hornické společnosti ale pravidla stále platí. Přestože jsou většinou v soukromých rukou, zatím je od této povinnosti nikdo neosvobodil. Pecina by to rád napravil. "Je to normálně fungující trh, a platnost našeho zákona je tak v tomto oboru absurdní," míní. Přiznává ale, že to bude trvat dlouho, je totiž potřeba vyjednat výjimku Evropské komise.
Pecina přitom poukazuje na to, že ani ostatní evropské státy nejsou v tom, kdo se má příslušnou normou řídit, jednotné. V ČR se povinnost vztahuje třeba i na Lesy České republiky, připomněl Pecina dlouholetý spor o to, zda je státní podnik zadavatelem podle zákona, či nikoliv. ÚOHS loni po konzultacích s Evropskou komisí rozhodl, že ano. V řadě evropských zemí to ale neplatí.
V Česku se zákon kromě těžařů vztahuje i na další firmy z energetiky. U distributorů vody nebo v plynárenství, kde je regulovaná cena, mají ale pravidla své opodstatnění, soudí Pecina.