Proti předešlému čtvrtletí se HDP EU zvýšil o 0,5 procenta po tempu 0,7 procenta v 1. čtvrtletí. Země eura rostly mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Z údajů Eurostatu vyplývá, že zpomalení bylo důsledkem útlumu investic, vládních výdajů a nižších zásob. Investice mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta po růstu o dvě procenta v předešlém čtvrtletí. Vládní výdaje rostly jen o 0,1 procenta po předešlé růstu o 0,8 procenta.
Naopak výdaje domácností, které v prvním čtvrtletí vůbec nerostly, nyní vyskočily o 0,5 procenta. K růstu přispěl rovněž lepší výsledek zahraničního obchodu, kdy vývoz rostl rychleji než dovoz.
Evropská unie i země eurozóny vykazovaly ve druhém čtvrtletí výrazně nižší růst než Spojené státy, jejichž ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Naopak v Japonsku byl růst HDP pomalejší a činil jen 0,1 procenta.
Evropská komise dnes odhadla, že ve druhém pololetí tohoto roku a prvním čtvrtletí roku příštího se bude mezičtvrtletní tempo růstu pohybovat kolem střední hodnoty 0,50-0,55 procenta v rozmezí 0,2-0,9 procenta. Komise tak zachovala dosavadní srpnovou prognózu.
Jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik EU je Slovensko, kde dnes místní statistický úřad opravil údaj o růstu HDP za druhé čtvrtletí na 9,4 procenta z dosavadních 9,2 procenta. Česká ekonomika podle odhadu ekonomů zmírnila tempo růstu na 5,7 procenta z 6,1 procenta v prvním čtvrtletí.