V horní části obsáhlého žebříčku, který HN přetiskují, a jehož hlavním kritériem jsou tržby za loňský rok, jednoznačně převažují energetické podniky. Ty jsou většinou pod kontrolou státu, což podle autorů žebříčku ukazuje, že i 17 let po pádu komunismu je pro strukturu ekonomiky do značné míry určující dědictví ze starého režimu. "Mně se líbilo, že za Česko je v žebříčku více výrobních firem a struktura je pestřejší, citují HN šéfa české Deloitte Michala Petrmana, podle něhož je to další důkaz toho, že Česko je v pokročilejším stadiu vývoje než okolní státy.
Podle žebříčku je absolutní jedničkou v 19 postkomunistických zemích polský státem vlastněný petrochemický koncern PKN Orlen s tržbami 13,6 miliardy eur (zhruba 385 miliard korun. Druhou příčku obsadil maďarský ropný a plynárenský koncern MOL následovaný tuzemskou automobilkou Škoda Auto. Hned na pátém místě za ukrajinskou plynárenskou a ropnou společností Naftogaz je česká elektrárenská společnost ČEZ. Šesté místo patří bratislavské automobilce Volkswagen Slovakia, sedmé maďarské automobilce Audi Hungaria. Za nimi jsou telekomunikační firmy Nokia a TP z Maďarska a Polska a první desítku uzavírá polská energetická firma GK PSE.
Do první padesátky se z firem působících v tuzemsku ještě dostaly RWE Trangas na 13. místě, Unipetrol (17.), Unipetrol Rafinérie (23.), Foxconn CZ (28), Agrofert Holding (30), ČEZ Prodej (31.), Telefónia 02 (40) a ArcelorMittal Ostrava na 47. místě.
Dohromady firmy z top 500 loni utržily bezmála půl bilionu eur, z toho 88 miliard připadá na Česko. To je víc, než vyšlo chudším, ale větším zemím, jako je Ukrajina, Rumunsko nebo Bulharsko, píšou HN podle kterých žebříček dokazuje, že se střední Evropa ekonomicky vzmáhá. Tržby za celou první pětistovku podniků loni stouply o 19 procent, poznamenává deník.