ČSÚ: Růst ekonomiky ve 2. čtvrtletí zpomalil na šest procent

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,5 procenta. V běžných cenách se výdaje zvýšily o 32,6 miliardy Kč, tedy o 8,6 procenta, nepatrně rychleji než disponibilní důchody sektoru domácností. Nejvyšší nominální přírůstky byly zaznamenány u výdajů za motorová vozidla, potraviny, tabákové výrobky, nábytek a rekreace.

V běžných cenách se v uplynulém čtvrtletí zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 10,2 procenta na 899,7 miliardy Kč, celková hrubá přidaná hodnota vzrostla na 813 miliard. Rozdíl představovaly daně z produktů, zejména DPH a spotřební daně, snížené o dotace.

Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách se podílela hlavně tři objemově nejvýznamnější odvětví - zpracovatelský průmysl, obchod a opravy motorových vozidel a služby pro podniky. Meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu, reálně o 4,2 procenta, byl tažen především investicemi do budov a staveb (mimo bytových), kam směřovalo 41 procent celkových investic do tvorby fixního kapitálu.

Příspěvek jednotlivých výdajových složek k růstu HDP ve stálých cenách byl rozdílný. Na jedné straně rostly výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu; na druhé straně byl jen nevýrazný příspěvek salda zahraničního obchodu a negativně se projevil pokles výdajů na konečnou spotřebu institucí zahrnovaných do vládního sektoru.

Statistici zároveň s odhadem výsledku za druhé čtvrtletí upřesnili vývoj ukazatelů za letošní první čtvrtletí. Původní odhad růstu HDP zvýšili z 6,1 procenta na 6,4 procenta.

Hrubý domácí produkt v zemích EU 27 vzrostl ve 2. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu meziročně o 2,8 procenta, z toho ve 13 zemích Eurozóny o 2,5 procenta. Na Slovensku se HDP zvýšil o 9,4 procenta, v Polsku o 6,9 procenta, v Rakousku o 3,7 procenta, v Německu o 2,5 procenta a v Maďarsku o 1,8 procenta.