Brown zdůraznil, že odpovědí na globalizaci nemůže podle jeho názoru být protekcionismus. Rozvojové země kromě toho podle něj už dávno nepřitahují jen nekvalifikovanou výrobu, ale stále více vyspělých výrobků a služeb a vychovávají špičkové odborníky. I země jako Británie proto musejí usilovat o zvyšování kvalifikace své pracovní síly. Proto nesmí změnám bránit, ale naopak je přijmout a zvládnout.
Brown navrhl pět konkrétních změn, které podle něj mohou přinést poměrně rychle práci asi půl miliónu Britů. Premiér řekl, že vzhledem k tomu, že dnes je v Británii více volných pracovních míst, než je lidí, kteří hledají práci, není bariérou pro plnou zaměstnanost nedostatek pracovních míst, ale nedostatek kvalifikace. Pro zahraniční zaměstnance kvalifikace v první řadě znamená zvládnout na potřebné úrovni angličtinu.
Dnešní projev byl pro Browna první na sjezdu TUC poté, co letos v létě převzal úřad od Tonyho Blaira. Odbory Blairovi vždy vyčítaly, že modernizuje příliš a příliš rychle, ale Blair jim vždy připomínal, že vládne i v jejich zájmu a že jako první premiér prosadil například minimální mzdu.
Brown měl u odborů lepší postavení, ale svým záměrem zvyšovat mzdy ve státním sektoru pomaleji, než roste inflace, vyvolal skutečné rozhořčení, které se projevilo už v několika menších stávkách. Jedna z velkých odborových ústředen dnes oznámila, že uvažuje o odpojení od vládní Labouristické strany, kterou britské odbory tradičně podporují volebně i finančně.
"Dovolte, aby k vám byl upřímný," řekl Brown ve svém dnešním projevu, "mzdová disciplína je základem k předcházení inflace, k udržení růstu a vytváření pracovních míst."
Odbory nesouhlasí ani s tím, že se Británie z Brownova rozhodnutí nepřipojí k evropské chartě základních práv, která zakotvuje mimo jiné kolektivní vyjednávají zaměstnanců se zaměstnavateli.