Ekologům se podařilo ve stavebním řízení prosadit architektonickou úpravu dvou komínových výduchů nad tunely a rozsáhlé vegetační úpravy na jejich povrchu. "Ministerstvo do povolení zapracovalo také přísné podmínky ze stanoviska ministerstva životního prostředí, které se týkají monitorování hluku při výstavbě a kontroly dodržování imisních limitů u výduchových komínů," dodal Patrik. Pokud se při stavbě tunelů naruší statika a poklesnou okolní domy, bude muset investor na své náklady škody odstranit.
Přestože požadavky ekologů stát uznal, hrozí další zpoždění stavby. Na soud se podle Patrika s největší pravděpodobností znovu obrátí nespokojení majitelé okolních domů. V obavě o své domovy požadují odlišnou technologii ražby. Vyjádření zástupců majitelů domů ČTK zjišťuje.
Výstavba tunelů Dobrovského měla původně začít v březnu 2006. Změna technologie ražby by v případě úspěchu žaloby majitelů domů znamenala zpoždění o další rok, tolik by zabralo vyřízení nového stavebního povolení.
Předseda občanského sdružení Velký městský okruh (VMO) Brno Karel Štěpaník ČTK již dříve řekl, že na ražbu tunelů je pro geologické podmínky v Brně lepší použít namísto klasické ražby, obvykle používané pro stavbu alpských tunelů, ražbu mechanizovaným štítem. "Podle odborných posudků, které máme k dispozici, lze v takovém případě dosáhnout jen nepatrného poklesu povrchu do 20 mm, který by budovy na povrchu prakticky neohrozil," řekl ČTK již dříve Štěpaník.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) má na stavbu tunelů letos v rozpočtu vyhrazeno 420 milionů korun. O peníze ale Brno nepřijde ani v případě, že by se ražba tunelů odsunula na příští rok. Žaloby by se týkaly jen stavebního povolení na ražbu tunelů, dalších asi deset menších přidružených staveb se realizuje už od poloviny minulého roku. Podle plánů mají být tunely hotovy do konce roku 2010.
Náklady na ražbu dvou tunelů dlouhých 1,25 kilometru se odhadují na osm miliard korun, 400 milionů korun zaplatí brněnský magistrát, zbytek SFDI. Ministerstvo dopravy připravuje i další etapy okruhu, například stavbu mostu přes řeku Svitavu v lokalitě Tomkovo náměstí a ulice Rokytova nebo budování tunelu pod brněnskou lokalitou Akátky. Brněnský velký městský okruh by mohl doplnit ještě další tunel. Jeho stavbu prosazují městské části Židenice a Vinohrady místo původního návrhu, který ve východní části města počítal s vedením okruhu ulicemi Rokytova a Žarošická.