Nákup měsíce: Sekačky (1.)

28.09.2007 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zahradní sekačky, ridery, traktůrky a vyžínače patří k základnímu vybavení každého, kdo vlastní rodinný dům obklopený zahradou. Přitom je celkem lhostejno, zda jde o několikaarový pozemek nebo hektarový lán. Stejně tak nesejde ani na tom, zda pěstujeme špičkový anglický pažit bez jediného stébla plevele a nebo nám na kvalitě trávníku zas až tolik nezáleží a nějakou tu sedmikrásku či pampelišku shovívavě přehlédneme. Jednou za čas je totiž třeba posekat i extenzivně udržovanou louku a zacházet s kosou už umí jen málokdo.

Přelom léta a podzimu je obdobím, kdy trávníku věnujeme podruhé v roce zvýšenou péči. Právě nyní je vhodná doba na výsev, pokládání travního koberce, ale i vertikutaci nebo přihnojení. Poměrně snadno se radí, jenže ve skutečnosti záleží mimo péči také třeba na složení půdy, vláhových poměrech nebo klimatických podmínkách. To věděl už před osmdesáti lety Karel Čapek:
„Vemte si jen takovou travičku; ona sice, když ji dobře zasejete a vrabci vám ji nevyzobou; za čtrnáct dní vyrazí a za šest neděl ji už musíte pokosit, ale anglický trávník to ještě není. Znám na anglický trávník výtečný recept, jenž – podobně jako recept na worcesterskou omáčku – pochází od anglického venkovského šlechtice. Tomuto šlechtici pravil jeden americký miliardář: ‚Pane, já vám zaplatím co chcete, když mi prozradíte, jakými prostředky se udělá tak dokonalý, tak zelený, tak hustý, tak bezvadný, tak sametový, tak stejnoměrný, tak svěží, tak nezničitelný, zkrátka tak anglický trávník jako je ten váš.‘ – ‚To máte docela prosté,‘ pravil na to ten anglický venkovský šlechtic, ‚to se musí dobře a hluboce připravit půda, musí být živná a propustná ani kyselá ani mastná ani těžká ani jalová; potom se musí dobře urovnat, aby byla jako stůl; pak zasejete travní semínko a půdu pečlivě zaválcujete; potom to denně kropíte, a když tráva vyroste, týden co týden ji posečete, posečenou vymetete košťaty a trávník zválcujete; musíte jej denně kropit, rosit, zvlažovat, stříkat čili zadešťovat, a když toto budete činit tři sta let, budete mít právě tak dobrý trávník jako já.‘ Tak popisuje Karel Čapek ve svém díle Zahradníkův rok, které vyšlo poprvé v roce 1929, problematiku založení a údržby trávníku. Od té doby se toho moc nezměnilo, trávník se v podstatě zakládá stejně, i péči vyžaduje stejnou, jen té techniky, která nám pomůže s její realizací, výrazně přibylo. Ale jaká sekačka je pro zahradu ta nejvhodnější?
V současnosti je na trhu velké množství různých sekaček na trávu od těch nejmenších až po ridery a traktůrky. Ne všechny stroje se však hodí na všechny zahrady. Někdo má zahradu rovnou, další ji má zas plnou svahů a nerovností. Některé zahrádky jsou malé, že by se schovaly do dlaně, a další se táhnou, kam až oko dohlédne. Občas se setkáme se zahrádkou upravenou do nejmenšího detailu, jinde se prolínají záhony s trávníky ve všelijakých křivkách a křivulích. Někdo má trávníček jemný jako mech a jiní mají zase trávník lučního typu. Prostě každá zahrádka je jiná a každý trávník také.
Zahradní techniku pro ošetřování trávníku můžeme v zásadě rozdělit podle typu pohonu, tedy jednoduše řečeno podle toho, na co sekačky jezdí. Prvním zdrojem je kinetická energie dodaná stroji lidskou silou. Tento způsob se používá v podstatě jenom u vřetenových sekaček, které jsou určeny pro sečení na malých plochách. Druhým zdrojem je elektřina dodávaná kabelovým přívodem, který může být na větších plochách nevýhodou. Bez vnějšího zdroje energie se obejdou akumulátorové sekačky a sekačky na sluneční energii, které však mívají menší výkon motoru. Výhodou je však absence spalin vypouštěných v místě sekání. Poslední jsou spalovací motory, které nám zajistí velký výkon a mobilitu. Ačkoli na větších pozemcích jsou motorové sekačky nejoblíbenější, lze vznést námitky k jejich vlivu na životnímu prostředí a zvýšené vibrace.
Konkrétní typ sekačky budeme volit podle dvou základních faktorů; kromě členitosti zahrady bude záležet zejména na velikosti sekané plochy. Malou předzahrádku určitě nebudeme sekat riderem a na zahradu o rozloze půl hektaru nepoužijeme ruční sekačku o šířce 38 cm.
Obecně se pro plochy do 100 m2 doporučuje ruční vřetenová sekačka nebo sekačka akumulátorová. Pro péči o zahradu o rozloze do 500 m2 vystačíme se sekačkou elektrickou. Větší pozemek spolehlivě poskáme motorovou sekačkou, případně s pojezdem kol. Ten, komu finanční poměry umožnily pořídit si pozemek větší než 1500 m2, se určitě vyrovná i s vyšší částkou za rider nebo zahradní traktůrek.
Právě pořizovací cena je jedním z kritérií, která při pořizování zahradní techniky hrají významnou roli. Rozdíl mezi kvalitním značkovým výrobkem a sekačkou no-name může činit až deset tisíc korun, což ostatně platí o bydlení nejen na zahradě. Velmi dobrý přehled poskytují specializované internetové e-shopy nabízející zahradní techniku, s finálním výběrem pak odborně poradí ve specializovaných prodejnách s kvalitně proškoleným personálem.

Autor článku

(daz)  

Články ze sekce: BYDLENÍ