ČSÚ: Naším heslem je vše na internetu a zdarma

Dobrý den,  základním posláním Českého statistického úřadu vytvářet objektivní a ucelený obraz vývoje České republiky v různých oblastech. Můžete našim čtenářům popsat, jaké hlavní oblasti úřad sleduje a kolik lidí se na tom podílí?
Český statistický úřad sleduje prakticky (nebo téměř) vše o ekonomickém, sociálním, demografickém vývoji země. Kromě toho děláme volební statistiku a sčítání lidu. To vše se zhruba 1 800 pracovníky. Z toho je asi 1 350 žen a 450 mužů. V ústředí je to asi 750 lidí, na krajích pak 1 050. Pro zajímavost, statistika vyjde každého Čecha na necelých 100,- Kč ročně.

Do statistických zjišťování jsou zahrnuty tzv. statistické jednotky, tj. firmy, jednotlivci, či rodiny. Dá se říci, kolik těchto zpravodajských jednotek statistický úřad každoročně pro zjišťování informací využívá a na jaké bázi s nimi spolupráce probíhá?
Dovolím si zpřesnit Vaši otázku, ve které hovoříte o tzv. statistických jednotkách. Správné statistické označení je „zpravodajské jednotky“ (ZJ). Jsou to právnické osoby, organizační složky státu nebo fyzické osoby, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajů ve statistickém zjišťování podle zákona o státní statistické službě.
Abychom mohli od ZJ požadovat poskytnutí jejich individuálních údajů, musíme vědět, koho oslovit. K tomu nám slouží soustava vzájemně propojených registrů: registr ekonomických subjektů, registr sčítacích obvodů a budov a zemědělský registr. Ty obsahují seznam prakticky všech ZJ a z nich se vytváří většinou výběrové soubory konkrétních jednotek, podle toho ze které ekonomické, sociální či demografické oblasti údaje zjišťujeme.
Nelze proto uvést jedno číslo, jeden počet ZJ, protože každá zmíněná oblast je svým charakterem a rozsahem specifická. V řadě statistických zjišťování v rámci cenové statistiky oslovujeme ZJ v řádu desítek, naopak v některých zjišťováních např. v energetice nebo o finančním hospodaření ZJ jde o počty jednotek v řádu několika desítek tisíc. V případě cenzů, které bývají organizovány vyčerpávajícím způsobem (např. sčítání lidu, domů a bytů), se jedná o miliony jednotek. S počtem obesílaných ZJ rovněž souvisí periodicita našich zjišťování, tj. zda je oslovujeme měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Obecně lze říci, že s menšími soubory (počty) ZJ pracujeme v případě měsíčních šetření a naopak s klesající periodicitou zjišťování (čtvrtletní, roční) počty ZJ rostou.
Ke druhé části Vaší otázky – na jaké bázi spolupráce se ZJ probíhá? Pravidla naší spolupráce jsou jednoznačně vymezena zmiňovaným zákonem o státní statistické službě. Konkrétní stanovení zpravodajské povinnosti pro příslušný kalendářní rok je pak dáno vyhláškou ČSÚ o Programu statistických zjišťování.

Na jedné straně ČSÚ informace získává, ale jeho nedílnou součástí je také informace zveřejňovat k použití široké veřejnosti. Jaké nástroje jsou k tomu využívány? Kde mohou lidé statistické informace z oblastí, které je zajímají najít?
Jasně nejpoužívanějším nástrojem je internet. Na www.czso.cz můžete najít naši kompletní produkci. Naším heslem je vše na internetu a zdarma. Měsíčně naše stránky navštíví v průměru více než 100 000 unikátních návštěvníků, ročně se blížíme 1,5 miliónu návštěv. Dále jsou to publikace – tištěné i elektronické - ČSÚ je poskytuje na požádání, jsou i na webu. Jejich seznam a termíny zveřejnění jsou v Edičním plánu. Dále máme tzv. Informační služby – poskytování dat a informací pro nejširší veřejnost v Praze i krajských městech. V Praze je i  Ústřední statistická knihovna.

Mohou lidé využít například osobní kontakt či pokládat telefonické dotazy? Pokud ano, kolik lidí, firem a dalších institucí tuto možnost například v loňském roce využilo?
V roce 2006 využilo Informačních služeb 33,1 tis. klientů  (ústředí i regionální pracoviště). Nejvíce dotazů bylo telefonických – 47,6 %, mailem bylo doručeno 30,2 % požadavků, osobně přišlo 15,3 % žadatelů a zbývajících 6,9 % připadá na dopisy a faxy.
Nejvíce dotazů a požadavků pracovníci Informačních služeb dostali a vyřídili pro firmy (33,2 %), pro občany a fyzické osoby (24,4 %), pro státní správu (15,7 %). Dalšími uživateli jsou školy, studenti, vyslanectví, zahraniční klienti i mezinárodní instituce, média. Pro zájemce uvádím kontaktní souřadnice: infolinka: 274 052 900, infoservis@czso.cz, tel. 274 052 304, Ústřední statistická knihovna - knihovna@czso.cz , tel.  274 052 361. 

ČSÚ neposkytuje informace, pouze českým subjektům, ale je zapojen také do mezinárodního systému statistických informací. V jakých oblastech spolupracujete s Eurostatem?
ČSÚ neposkytuje informace pouze českým, ale i zahraničním subjektům. V rámci Evropského statistického systému spolupracuje s Eurostatem i s národními statistickými úřady. Data za ČR poskytuje nejen Eurostatu, ale i jiným mezinárodním organizacím, např. Evropské komisi, OECD, EHK, OSN, MMF a dalším.
Spolupráce s Eurostatem je velmi široká, specialisté z ČSÚ jsou zastoupeni v nejrůznějších pracovních skupinách. Například v oblasti diseminace statistických dat se ČSÚ zapojil do projektu ESDS - European Statistical Data Support. Jedná se o síť národních center, které pomáhají uživatelům s orientací v evropských statistikách. V České republice je národním kontaktním místem pracoviště mezinárodních informačních služeb ČSÚ – dotazy jsou zodpovídány bezplatně, do 24 hodin, a to nejen v češtině a angličtině, ale i němčině, francouzštině, případně dalších jazycích. Dalším významným projektem je zpřístupňování předdefinovaných tabulek z databáze Eurostatu v národním jazyce, do kterého se náš úřad zapojil jako první z evropských statistických úřadů.

Eurostat shromažďuje statistická data v rámci Evropy. Je možné některá mezinárodní srovnání najít přímo na vašich internetových stránkách?
Mezinárodní srovnání na stránkách ČSÚ samozřejmě naleznete a to jak v české verzi, tak také v anglické verzi. 

Český statistický úřad působí také jako instituce, která zajišťuje systém zjišťování a zpracování výsledků voleb v České republice. Jak dlouho příprava voleb probíhá a kolik lidí se na ní podílí?
Máte-li na mysli řádné volby, jejichž konání lze v cyklu daném volebním obdobím očekávat, začíná jejich příprava cca tři měsíce před tím, než jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Počet zapojených lidí se postupně zvyšuje, od řádově několika desítek na začátku příprav až k počtu cca tři a půl tisíc, zapojených do zpracování výsledků bezprostředně po ukončení hlasování.

Liší se nějakým způsobem příprava různých voleb – volby do poslanecké sněmovny, do senátu, volby do obecních zastupitelstev?
Jednotlivé volby jsou samozřejmě různé, mají odlišný způsob hlasování a posuzování platnosti hlasů, nemají shodné algoritmy přepočtu hlasů na mandáty, jsou volby založené na poměrném systému, jsou i volby většinové (Senát). Tyto odlišnosti se promítají do metodické, organizační a programové přípravy systému zjišťování a zpracování. Jsou i prvky více méně shodné nebo podobné pro všechny volby, např. technické prostředky zpracování a komunikace mezi nimi.

Během několika málo hodin musí být zpracovány veškeré volební výsledky. Co vše je třeba zajistit a jak je zpracování volebních výsledků náročné např. co do počtu lidí, či počítačového vybavení?
Na otázku, co vše je nutné zajistit pro to, aby výsledky voleb byly zpracovány zcela bezchybně a v relativně krátkém čase, asi jen těžko najdeme jednoduchou, stručnou odpověď. Těch kroků je mnoho, odehrávají se postupně po celou dobu cca 6-ti měsíčních příprav a máme je zpracované ve formě časového harmonogramu, jehož plnění pečlivě hlídáme. Významných prvkem v přípravě na volby jsou celoplošné zkoušky zpracování na simulovaných vzorcích dat, které se odehrávají v období 2 týdnů před volbami. Nároky na pracovní a technické kapacity v průběhu zpracování jsou následující (jen řádné volby a bez 2. kola senátních voleb):

• počty osob – 3 450 až 3 750
• počítače na dislokovaných pracovištích (sběr, předzpracování a přenos dat) – 1 950 až 2 100
• veškerá technika v centrálním pracovišti ČSÚ.

Další zajímavým projektem, který spadá do činnosti ČSÚ je provádění sčítání lidu, domů a bytů. Poslední sčítání proběhlo v roce 2001. Můžete našim čtenářům nastínit něco z historie? Od kdy se tato sčítání provádí?
Sčítání lidu je možno považovat za skutečně nejstarší druh statistiky. Nejčastěji je zmiňováno nařízení o sčítání lidu pro celou říši římskou v době narození Ježíše Krista za panování římského císaře Augusta, jež je citováno i v evangeliu. Ještě starší soupisy obyvatelstva a zemědělské půdy proběhly ve starověké Babylónii (dochovaly se hliněné tabulky se záznamy) a v Egyptě.
Na území Čech jsou známy rejstříky (tzv. berní seznamy) ze 14. století, poté seznamy poddaných z 15. až 17. století. Od poloviny 18. století do 50. let 19. století se již začínají provádět více či méně pravidelné soupisy obyvatel (v některých obdobích v tříleté, ale i roční periodicitě). Jde o soupisy, které byly konány buď k účelům fiskálním nebo vojenským. První moderní sčítání lidu bylo provedeno v roce 1869 a jím začíná nové období populačních cenzů na našem území. Od té doby se na našem území koná sčítání lidu každých zhruba deset let, vždy v roce končícím 0 nebo 1 (jedinou výjimkou bylo období druhé světové války, takže po sčítání v roce 1930 další následovalo až v roce 1950).

Pokud je mi známo, další sčítání lidu se plánuje na rok 2011. I když je to poměrně za dlouhou dobu, jak se na tuto skutečnost připravujete? Můžete ve stručnosti popsat, co je vše třeba zajistit, aby toto sčítaní proběhlo bez problémů?
Vzhledem k tomu, že sčítání lidu, domů a bytů je největší statistická akce, musí tomu odpovídat i důkladná příprava. Sčítání se provádí v České republice na základě zákona. Zákon určuje, na koho se sčítání vztahuje, kdo ho provádí, jaké údaje se zjišťují apod. V současné době projednává návrh věcného záměru zákona o sčítání vláda.
Kromě legislativní stránky je však třeba připravit sčítání zejména po stránce organizační (sběr dat), logistické, personální a rozpočtové. Důležité je přitom zabezpečit zpracování výsledků v co nejkratší době. Musí se zpracovat projekt, jenž přesně stanoví úlohy jednotlivých resortů a organizací podílejících se na sčítání a rovněž roli krajů a obcí a časový harmonogram přípravy sčítání. Tyto práce byly zahájeny již v roce 2005. Jen pro představu, provedení sčítání znamená zapojení minimálně 13-15 tis. lidí do prací na sběru údajů a zpracování asi 17-18 mil. vstupních datových vět. Snahou ČSÚ je maximální úspornost těchto prací a omezení počtu údajů zjišťovaných u obyvatelstva využitím existujících administrativních zdrojů dat, např. evidence obyvatelstva, katastru nemovitostí a registru sčítacích obvodů a budov vedeného ČSÚ. Novinkou bude možnost vyplnění formulářů v elektronické podobě.

Poslední otázka – poměrně nedávno jste spustili novou podobu webových stránek. Připravuje Český statistický úřad do budoucna nějaké další novinky?
Uspořádat takové množství informací, jaké je obsažené na webu ČSÚ, je nelehký oříšek. Naši odborníci se maximálně snaží o přehlednou strukturu prezentace a vstřícnost k potřebám uživatelů – mimochodem: web je přístupný pro nevidomé a silně slabozraké. Pro změnu podoby jsme se rozhodli na základě výsledků ankety uživatelů a testování použitelnosti stránek a doufáme, že přispěla ke spokojenosti našich zákazníků. Snažíme se také inspirovat novými trendy u zahraničních kolegů, nyní například chystáme oživení stránek pomocí animovaných prvků a zpřístupnění statistických čísel prostřednictvím grafické vizualizace. Nejsme také zcela spokojeni se stavem vyhledávání na našich stránkách, proto v současné době pracujeme na jeho zkvalitnění, jsme si vědomi, že pro naše uživatele je dobrý vyhledavač zásadním pomocníkem při práci na našem webu.

Děkuji za rozhovor.
Elena Ondrová, Finance.cz

Jiří Křovák se narodil v roce 1951 v Praze. Je absolventem fakulty národohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (1975), specializace statistika a ekonometrie. Po škole působil ve Výzkumném ústavu sociálně-ekonomických informací.  Dále působil v soukromém i veřejném sektoru. V letech 1987 – 1993 byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu Akademie věd. Ve finančním sektoru působil nejprve (1996 – 2000) jako hlavní analytik pro ČR a SR makléřské společnosti WoodCommerz, poté jako hlavní ekonom Investiční a Poštovní banky. V letech 1990 – 1993 byl spolumajitelem a předsedou představenstva konzultační společnosti Coex a. s., v letech 2002 – 2003 společníkem agentury PubliStat. Má i významné zkušenosti z práce v mezinárodních institucích. Několik let (s přestávkami) působil také v Českém statistickém úřadu (1993 – 1994, 2001 – 2002) a v současné době zastává funkci 1. místopředsedy ČSÚ.