Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 620,7 mld Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 48,1 mld Kč. Příjmová situace domácností tak byla v 1. čtvrtletí letošního roku příznivější než před rokem.
Většina z nás si pod svým příjmem představuje pouze svůj příjem ze zaměstnání a za příjem rodiny potom považujeme součet příjmů jejich členů. Příjem ze zaměstnání ovšem není jediným příjmem, který domácnost získává, i když se na růstu příjmů nejvíce podílí.
Podle informací MPSV měly na nárůstu příjmů v prvním čtvrtletí letošního roku hlavní podíl náhrady zaměstnancům (cca 58 %). Ovšem do příjmů je třeba počítat také příjmy z podnikatelských aktivit (20 %) a v neposlední řadě od ledna došlo také ke zvýšení některých sociálních dávek, který příjem domácností také zvýšily (15 %). Podívejme se na dvě nejvýznamnější kategorie příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru.
Mzdy
Mzdové příjmy představovaly v 1. čtvrtletí 2007 rozhodující část peněžních příjmů domácností, celkový objem mzdových prostředků zúčtovaných zaměstnancům k výplatě dosáhl částky 235,7 mld Kč. Průměrná nominální mzda v národním hospodářství představovala 20 399 Kč a meziročně tak vzrostla o 1 481 Kč.
Tab. č. 1: Průměrná nominální mzda (na fyzické osoby) v 1. čtvrtletí 2007
|
Kč | průměrný evidenční počet zaměstnanců |
---|---|---|
Podnikatelská sféra | 20 656 | 2 549 150 |
Nepodnikatelská sféra | 19 501 | 730 657 |
Národní hospodářství | 20 399 | 3 279 807 |
Zdroj: ČSÚ
Zajímavé je také srovnání rozdílu průměrného výdělku v rámci odvětví. Nejvyšší mzdu již pravidelně dosahují zaměstnanci ve finančním zprostředkování, naopak nejnižšího již tradičně ve výrobě oděvů a zpracování a barvení kožešin. Oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku došlo ke zvýšení rozpětí min-max o 2201 Kč na 40.668 Kč.
Obdobně došlo také ke zvýšení diference ve mzdách na úrovni krajů. Rozdíl mezi Prahou (nejvyšší příjmy) a Karlovarským krajem (kraj s nejnižšími příjmy) se meziročně zvýšil o 573 Kč na 9098 Kč.
I nadále je zachován trend vyššího odměňování u mužů. Relativně nejvíce mužů pobíralo mzdu v pásmu 18 001 - 20 000 Kč (10,6 %), zatímco u žen bylo nejčetnější pásmo 12 001 - 14 000 Kč (11,8 %).
Sociální příjmy
Sociální příjmy si v prvním čtvrtletí udržely významné postavení ve struktuře celkových příjmů domácností. Jejich objem dosáhl částky 98,3 mld Kč, což je o 8,5 mld Kč více než ve stejném období loňského roku.
- Objemově nejvýznamnější složku sociálních příjmů (71,2 %) tvoří dávky důchodového pojištění. V prvním čtvrtletí bylo vyplaceno 70 mld Kč, což je o 4,7 mld více než ve stejném období loňského roku.
- Druhou největší položkou úhrnných sociálních příjmů domácností byly dávky státní sociální podpory, na kterých bylo vyplaceno 11,2 mld Kč.
Ze systému dávek státní sociální podpory se poskytují dávky testované podle výše příjmů v rodině a netestované dávky (např. rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné). Od 1. 1. 2007 došlo k zásadní změně ve způsobu jeho výpočtu životního minima, od kterého se odvíjení "testované" druhy dávek. Životní minimum má nově pouze jednu složku určenou na pokrytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní. Současně se zúžil počet věkových skupin dětí ze 4 na 3. Díky změně konstrukce životního minima došlo k odpovídající úpravě parametrů pro stanovení nároků a výše dávek odvozených právě od životního minima.
Rozhodující vliv na vzestup reálné hodnoty celkového objemu dávek státní sociální podpory mělo zvýšení rodičovského příspěvku, jehož výplata dosáhla 6,0 mld Kč. Rodičovský příspěvek, který v roce 2006 dosahoval 3696 Kč měsíčně se od 1.1.2007 zvýšil na 7582 Kč. Výše této dávky je nově navázána na výši průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Také vzrostl počet příjemců rodičovských příspěvků (o 7,8 %) a to nejen v důsledku nárůstu počtu dětí v příslušném věku, ale také díky uvolnění podmínek pro nárok na tento příspěvek).
Ke zvýšení došlo také u porodného, jehož výše stoupla (při narození jednoho dítěte) z 8 750 Kč v loňském srovnatelném období na 17 760 Kč od 1.1.2007. Došlo nejen ke zvýšení samotného příspěvku, ale také ke zvýšení porodnosti (v letošním lednu - březnu se narodilo o 2,2 tis. dětí více než před rokem).
- Třetí největší položkou sociálních příjmů byly dávky nemocenského pojištění, jejichž celkový objem dosáhl 9,6 mld Kč.
- Na ostatních sociálních dávkách bylo vyplaceno 5,6 mld Kč.
- Poslední skupinou příjmů jsou podpory v nezaměstnanosti, u kterých díky poklesu nezaměstnanosti došlo k jejich meziročnímu snížení. Z podpor v nezaměstnanosti tak v prvním čtvrtletí domácnosti získali příjem cca 2 mld Kč. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti u žen (4 150 Kč) představovala 80,9 % průměrné výše podpory u mužů (5 128 Kč).
Tab. č. 2: Sociální příjmy obyvatelstva v České republice v 1. čtvrtletí 2006 a 2007 (mil.Kč)
|
1. čtvrtletí 2006 | 1. čtvrtletí 2007 |
---|---|---|
Dávky důchodového pojištění | 65 314,7 | 69 983,8 |
Dávky státní sociální podpory | 8 358,0 | 11 157,9 |
Dávky nemocenského pojištění | 9 275,2 | 9 556,7 |
"Ostatní" sociální dávky | 4 912,0 | 5 628,9 |
Podpory v nezaměstnanosti | 2 003,5 | 1 999,7 |
Sociální příjmy celkem | 89 863,4 | 98 327,0 |
Zdroj: MPSV
Jak již je uvedeno na začátku, domácnosti si v prvním čtvrtletí roku 2007 oproti stejnému období roku 2006 polepšily. Jedním číslem: Průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti (zpravodajského souboru) činil 10 021 Kč, což je o 887 Kč více než před rokem.