Ostatní přípravné práce na projektu zpřístupnění dalších zásob hnědého uhlí podle Zemánka pokračují. Celý projekt včetně uvolnění předpolí budoucí těžby by si postupně vyžádal osm až deset miliard korun.
"Platnost nabídky na odkup domů jsme na začátku července prodloužili o rok. To platí. Očekáváme, že do té doby vláda přijme jasné rozhodnutí o budoucí energetické politice státu. Na jejím přehodnocení nyní pracuje skupina odborníků v čele s profesorem (předsedou Akademie věd Václavem) Pačesem, který je dostatečnou autoritou," uvedl Zemánek.
Tým pracující na projektu vyhodnotil výsledky zjišťování zájmu obyvatel Horního Jiřetína a Černic na dohodě o vypořádání majetku. "Zájem o finanční vyrovnání má zhruba 29 procent obyvatel, 18 procent má zájem o náhradní rodinné domy. Komunikovat s námi zatím odmítá čtvrtina oslovených lidí," doplnil Zemánek.
MUS jako držitel dobývacích prostor musí podle horního zákona ekonomickým způsobem ložisko vytěžit, vstoupit do střetu zájmů a pokusit se je vyřešit. Dohodnout by se tak firma musela se všemi majiteli nemovitostí. "Věříme, že se nám to podaří. Znovu ale připomínám, že pouze za podmínky deklarace vlády o budoucí potřebě hnědého uhlí jako energetické suroviny," dodal Zemánek.
Centrum Spolužití, které bude v Litvínově občanům k dispozici každou středu od 16:00 do 18:00, rozšiřuje podle Zemánka zároveň služby. "Kromě informací o budoucnosti těžby uhlí v regionu budou moci lidé žádat i o finanční či nepeněžní podporu, dosud museli žádosti podávat pouze v mosteckém sídle MUS," řekl.