Za vytápění domu dají nejméně majitelé kotlů na dřevní štěpku

Vytopit obydlí s roční spotřebou 80 gigajoulů, tedy ne příliš úsporného, nezatepleného rodinného domku, ve kterém žije čtyřčlenná rodina, vyjde při využití dřevní štěpky na 11.200 korun. Pokud bude rodina vytápět kotlem na zemní plyn, zaplatí za rok 24.900 korun. Provoz tepelného čerpadla vyjde ročně na 17.660 korun a elektrického přímotopu na 44.288 korun.

Jde však jen o modelový příklad, skutečné náklady se mohou lišit. "Jednak podle spotřeby tepla v konkrétním domě; záleží rovněž na tom, jaká je zima, a také na regionu a dodavateli paliv či energie, jejichž ceny se do určité míry liší," upřesnila Monika Kašparová z centra Ekowatt.

Ceny elektřiny a plynu vzrostou domácnostem podle analytiků příští rok zhruba o deset procent. V dalších letech poroste podle odhadů cena každým rokem o tři až pět procent. Zdražovat mají zejména fosilní paliva, jako jsou uhlí, ropné produkty či zemní plyn.

Od příštího roku navíc ekologická daňová reforma zatíží paliva, jež stát považuje za nešetrná k životnímu prostředí, a energii z nich vyrobenou. Uhlí kvůli dani podraží o devět procent, centrální zásobování teplem nejméně o pět až deset procent a elektřina o procento.

Domácnosti, které používají zemní plyn, budou v první fázi od daně osvobozeny; poplatky však budou odvádět teplárny, které nejspíš přenesou zvýšené náklady na konečné spotřebitele. Úprava je součástí vládního balíku reformy veřejných financí, která nyní čeká na posouzení Senátem a podpis prezidenta.

Domácnosti vedle pořizovacích nákladů volí způsob vytápění podle preferencí jednotlivých členů. Ne každý chce zatápět každé ráno "pod kotlem", proto volí raději komfortnější, i když dražší, elektrické přímotopy. "Čím se bude v domácnosti topit, rozhoduje především žena," citoval mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský jednu z analýz, které si plynárenská společnost nechala zpracovat.

Jednotlivé druhy energií si také více než v minulosti konkurují. V některých městech dnes lidé mění dražší ústřední topení za vytápění zemním plynem, které vyjde levněji, řekl Oldřich Petržilka z České plynárenské unie.

Investiční podporu vytápění tepelnými čerpadly, které stojí i osmkrát více než například elektrokotel, poskytuje pro fyzické osoby do vyčerpání stanovených ročních finančních limitů Státní fond životního prostředí. Žadatel tak může od státu získat příspěvek až do výše 30 procent investičních nákladů, maximálně však 60.000 korun. Fond rovněž částečně dotuje kotle na biomasu, které spalují například dřevo, pelety, slámu či štěpku.

Vytápění se spolu s ohřevem vody podílí na spotřebě energií dohromady zhruba 80 procenty, samotné vytápění pak více než polovinou. Náklady domácností na energie a paliva přitom podle údajů Českého statistického úřadu dosahují zhruba poloviny výdajů na bydlení, které se na celkových vydáních podílejí přibližně pětinou a v posledních letech stoupají.

Vyšším výdajům se lze do určité míry vyhnout efektivnějším využíváním energie, zateplením budovy či výměnou starých oken.