Týden: Špatné úvěry v českých bankách vyšly stát na 236 mld. Kč

16.09.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 16. září (ČTK) - Daňoví poplatníci zaplatili od začátku 90. let za špatné úvěry největších tuzemských bank 236 miliard korun. Jde o ztrátu České konsolidační agentury, jejíž činnost v závěru roku skončí. Téměř polovinu tvoří dopad krachu Investiční a Poštovní banky, uvedl generální ředitel ČKA Zdeněk Čáp v rozhovoru pro pondělní vydání časopisu Týden.

"Českou konsolidační agenturou proteklo zhruba 570 miliard korun špatných úvěrů, z toho 170 miliard představuje krach IPB," uvedl Čáp. "Bez započtení letošního roku činí ztráta České konsolidační agentury od roku 1991 celkem 236 miliard korun," doplnil.

Největší část ztrát připadá na pád IPB, kterou tři dny po jejím krachu v červnu 2000 koupila Československá obchodní banka. Za veškerý majetek IPB se zaručil stát, takže problémové úvěry a ostatní aktiva převedla ČSOB do konsolidační agentury.

ČKA se dosud s ČSOB soudí kvůli pohledávkám s právními vadami. Podle Čápa jde v aktuálním vyjádření o pohledávky za zhruba 1,5 miliardy korun. "Zhruba další tři a půl miliardy jsou pohledávky, u kterých jsme odstoupili od smluv o postoupení," doplnil Čáp.

Agentura letos skončí, její agenda a část majetku bude převedena na ministerstvo financí a další resorty. Na MF tak přejde například stoprocentní podíl ve výrobci Semtexu, společnosti Explosia, 11 procent akcií ve společnosti Mittal Steel Ostrava či pohledávka za městy a obcemi. Dále jsou ve zbytkovém portfoliu kupříkladu malé pohledávky za Českými aeroliniemi, jejichž většinovým vlastníkem je stát.

Do závěru roku je třeba podle Čápa ještě dokončit některé obchodní operace, například prodej společnosti Asset Park. Šéf agentury očekává, že ztráta ČKA letos dosáhne miliardy korun.

"Nebýt případu IPB, tak Česká konsolidační agentura mohla skončit již před několika lety," doplnil Čáp.

Konsolidační agentura spravovala špatné úvěry velkých bank. Její výsledky podle Týdne představují účet za záchranu bankovních domů a tím i celou ekonomickou transformaci. Tuzemské banky totiž rozpůjčovaly na začátku 90. let stamiliardy korun i na pochybné podnikatelské projekty, které skončily krachem.

Peníze z bank v některých případech odplouvaly i skrze podvody, do niž byli zapojeni rovněž zaměstnanci peněžních ústavů. Z kapes daňových poplatníků pak bankovní domy sanoval stát.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK