"Při jejich tvorbě (ceníků) jsme vyšli z cen, za jaké se v srpnu obchodovala elektřina na nové energetické burze," řekl HN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V srpnu po rozjezdu burzy se elektřina na příští rok prodávala za pevně stanovenou cenu 50,4 eura za megawatthodinu. Po ukončení regulace se ceny výrazně zvýšily, v pondělí se proud na příští rok prodával za 54 eur. Lednové zdražení tak bude nižší, než by odpovídalo čistě tržnímu obrazu burzy, píše deník.
Cenovou politikou, kterou nastaví ČEZ, se na rozdíl od minulých let bude řídit většina velkých obchodníků s elektřinou, uvedly HN. "Dřív to bývalo naopak, konkurenti ČEZ zveřejňovali ceny jako první. Letos všichni čekají, jaký tah udělá největší hráč," řekl deníku Zdeněk Duba ze společnosti Dalkia, která s elektřinou obchoduje.
Do konečných cen elektřiny pro zákazníky se promítne i nová ekologická daň a poplatky určené Energetickým regulačním úřadem. Ty budou podle místopředsedy úřadu Blahoslava Němečka "nepatrně vyšší než letos", napsaly HN.
Na tuzemském trhu s elektřinou drží ČEZ zhruba 45procentní podíl. Významnější podíl mají ještě E.ON, který obsluhuje zákazníky především na jihu Čech a na jižní Moravě, a Pražská energetika. Na trhu působí ještě asi dvě desítky menších dodavatelů elektřiny, kteří se až na výjimky zaměřují na firemní odběratele.