Žádosti převýšily objem peněz v programu na podnikání

Ve čtyřech programech z celkových šesti, které agentura spravuje, je ještě možné žádosti podávat, a jejich počet tak zřejmě dál poroste. Elektronický formulář navíc zkontroluje, zda jsou všechny potřebné údaje správně vyplněny. "Do budoucna počítáme s rozšířením aplikace na podávání monitorovacích zpráv a žádostí o platby, což podnikatelům ušetří další čas i administrativní náklady," dodala mluvčí.

Ministerstvo pro místní rozvoj pro žadatele také připravilo tzv. unifikovanou žádost. Jde o formulář přístupný přes webové stránky ministerstva. Ten bude stejný pro všechny operační programy. Pokud žadatel odešle jednu žádost do kteréhokoli programu, aplikace ho automaticky zařadí do registru. Při další žádosti do jakéhokoli programu již nebude třeba formulář znovu vyplňovat. Žádost již funguje, a to u programů, kde je už možné je podávat.

CzechInvest slouží jako agentura, která shromažďuje a vyhodnocuje žádosti zájemců o peníze. Konečné schvalování a rozhodování, zda žadatel peníze dostane, se pak odehrává na ministerstvu. Ministerstva a další řídicí orgány si mohou najmout či zřídit zprostředkovatelské organizace, které přijímají a spravují žádosti. V případě, že jde o státem zřízenou organizaci, jako je třeba CzechInvest, není zapotřebí na její výběr vyhlašovat řízení, řekl ředitel Divize rozvoje podnikání CzechInvestu Pavel Vinohradník. Členské země dokonce mohou na provoz těchto organizací čerpat peníze z tzv. technické pomoci.

Podle něj se takto postupuje hlavně v případech, kdy existuje programů víc a jejich správa vyžaduje mnoho lidí. Například v Řecku stejnou úlohu zastává státem vlastněná akciová společnost. Toto řešení umožňuje platit zaměstnance víc, než kolik by dostali ve státní sféře, vysvětlil. Existuje i možnost, aby stát najal soukromou firmu, na ni by ale musel vypsat výběrové řízení.

Narůstající zájem žadatelů zaznamenalo i ministerstvo dopravy, které řídí program Doprava. "První projektové žádosti již byly předloženy a v nejbližší době očekáváme i další žádosti," sdělil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. O peníze žádá Ředitelství vodních cest, Správa železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic. Žádosti do tohoto programu bude možné předkládat až do roku 2015.

Češi mohou v příštích letech ze strukturálních fondů EU čerpat celkem 26,7 miliardy eur. To je podle aktuálního kurzu asi 734 miliard korun. S postupným posilováním koruny se bude objem těchto peněz v přepočtu na domácí měnu snižovat. Například ministerstvo financí předpovídá, že v roce 2009 posílí koruna k euru až na 26,80 Kč za euro.

Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka to může mít v konečném důsledku zásadní dopady nejen na příjemce, ale i na stát jako takový. Záleží také na tom, v jaké fázi se bude projekt nacházet. Pokud již žadatel obdrží rozhodnutí, kde je uvedena částka v korunách, už se kurzového rizika obávat nemusí.

Podle Zahradníka by bylo žádoucí vytvořit nástroj, který by kurzové riziko pokryl. "Z daného pohledu by samozřejmě bylo lepší přijetí eura co nejdříve a za daný kurz, čímž by se poté celková alokace přijatá do České republiky neměnila," sdělil. "Na druhé straně lze však registrovat řadu dalších jiných výhod v situaci, kdy by česká koruna dále posilovala," dodal.