S&P: ČR bez důchodové reformy nezvládne splácet závazky

"V posledních letech jsme zaznamenali určité reformní úsilí, pokud se výdajů na důchodové zabezpečení týče. Téměř ve všech zemích, které jsme sledovali, lze ale v příštích 50 letech očekávat výrazné zhoršení stavu veřejných financí v důsledku demografických změn," řekl analytik S&P Moritz Kraemer. Změnit tento scénář podle něj mohou jen hluboké reformy.

Pokud Česká republika neprovede zásadní změny ve financování důchodového účtu, v roce 2050 bude čisté zadlužení vlády ve vztahu k hrubému domácímu produktu činit až 388 procent. Hůře na tom bude jen Řecko a Japonsko. O moc lépe na tom nebude ani Slovensko, kde poměr zadlužení k HDP dosáhne asi 230 procent.

Fiskální konsolidace za poslední rok podle S&P pomohla zmírnit riziko dlouhodobé nesolventnosti, které vznikne kvůli rychlému stárnutí populace v mnoha zemích. Agentura popisuje pravděpodobný scénář v 25 zemích Evropské unie a dále v USA, Kanadě, Norsku, Austrálii, Jižní Koreji, na Novém Zélandu a v Japonsku.

Zpočátku nebude tlak na růst výdajů výrazný, ale už v polovině příštího desetiletí se citelně zvýší. Do 20 let může být zcela běžný deficit kolem čtyř procent HDP a v roce 2030 nebude výjimkou deficit šest procent HDP. Do roku 2050 může tento poměr přesáhnout 12 procent, jestliže vlády nezačnou s hlubokými změnami okamžitě.

I když průměrné čisté zadlužení vlád zůstane relativně stabilní a do roku 2020 se udrží pod 35 procenty HDP, po tomto datu se začne zvyšovat. Do roku 2030 už se bude situace zhoršovat docela rychle a kolem roku 2030 lze čekat, že zadlužení přesáhne 80 procent. To je úroveň, která se ještě běžně považuje za zvládnutelnou. Do roku 2050 bude zadlužení na 156 procentech ve vztahu k HDP, varuje agentura.

Pokud se vlády chtějí vyhnout tomuto scénáři, musejí sáhnout k zásadním reformám. Neučiní-li tak, stav veřejných financí patrně nebude v souladu s ratingovými známkami, které sledované země v současné době u S&P mají. Agentura by v takovém případě už kolem poloviny příštího desetiletí začala hromadně snižovat ratingy, a zhoršovat tak rizikový profil zemí. Kolem roku 2035 by většina sledovaných zemí měla rating, který odpovídá spekulativnímu pásmu.