OECD: Ekonomika EU se vyvíjí příznivě, reformy ale nutné

20.09.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Paříž 20. září (zpravodaj ČTK) - Ekonomika Evropské unie se vyvíjí příznivě a její vyhlídky pro blízkou budoucnost jsou dobré. Uvedla to dnes ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale upozornila, že EU potřebuje další strukturální reformy, aby se úspěšně vyrovnala s výzvami, kterým čelí. OECD radí hlavně další odstraňování bariér pro vnitřní trh a pro mobilitu pracovních sil, otevření sítí energetiky a služeb konkurenci a zefektivnění politiky zaměřené na vyrovnávání úrovně jednotlivých regionů.

EU loni dosáhla růstu hrubého domácího produktu o 2,9 procenta a i vyhlídky na tento a příští rok jsou dobré, uvádí OECD. Konstatuje ale, že HDP na hlavu byl v roce 2005 v Evropské unii jen na úrovni 75 procent USA. Rok předtím to přitom bylo 76 procent, a v roce 1980 pak 91 procent. HDP České republiky na hlavu se podle tabulky otištěné ve zprávě pohyboval kolem 48 procent úrovně USA, u Slovenska to bylo asi 38 procent.

Produktivita práce v EU (patnáctky) byla předloni na 86 procentech USA. U České republiky to bylo asi 49 a u Slovenska asi 43 procent.

Za hlavní výzvy pro unii označuje OECD technologické změny, globalizaci a stárnutí obyvatelstva. Vyrovnat se s nimi vyžaduje další strukturální reformy. Reformy se vyplácejí, zvlášť v zemích, které s nimi začaly nedávno, uvádí se v materiálu. Nejrychleji postupovaly podle něho v letech 1992 až 2003 v Polsku, Irsku, na Slovensku a v Maďarsku. Česká republika spolu s některými dalšími státy není v této tabulce uvedena.

Prioritou by mělo být vytvoření integrovaného trhu v rámci celé EU nebo po regionech, uvádí OECD a za dobrý příklad označuje severské země. Je nutno odstranit zbývající bariéry obchodu a podporovat vnitřní trh lepší regulací, posílením pravidel o konkurenci a snížením a lepším zaměřováním státní pomoci. V této poslední oblasti je podle OECD klíčové zbavit politiky rozhodování - podle ní by byla státní pomoc účinnější, kdyby do rozhodování o ní členské státy víc zapojily nezávislé grantové agentury.

Větší konkurence je zapotřebí u energetiky, dopravy a spojů. Potenciální zisk z liberalizace v těchto oblastech odhaduje OECD na nejméně 1,5 až dvě procenta hodnoty HDP unie. Za významný krok správným směrem označuje její nedávno schválenou energetickou politiku.

OECD dále poukazuje na nízkou mobilitu pracovních sil v EU a volá po odstranění překážek k jejich pohybu. Připomíná, že rozšíření unie o země střední a východní Evropy zatím nevedlo k předem obávanému přílivu migrantů.

Za nevyrovnané označuje dosavadní výsledky politiky soudržnosti. Mezi regiony jsou dál velké rozdíly. V roce 2004 se HDP na hlavu pohyboval od 5500 eur v severozápadním Bulharsku po 65.000 eur ve vnitřním Londýně. Rozpočet je příliš malý na to, aby rozdíly reálně snížil, takže je nutné se soustředit na jeho co nejúčinnější využívání.

Ve změnách, které pro tuto oblast schválila Evropská komise na léta 2007 až 2013, vidí OECD riziko, že povedou k méně pečlivému výběru projektů a méně pečlivé správě fondů. Pro zachování silné pobídky k moudrému financování by podle ní také bylo bývalo lepší ne snížit, ale zvýšit požadovanou úroveň financování projektů členskými státy.

OECD se dále v materiálu vyslovuje pro další snížení zemědělských dotací v EU, které jsou stále nad průměrem zbytku členských zemí.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK