Úvěry v jenech silně poklesly, protože japonská měna už není vůči euru tak atraktivní. Švýcarský frank je zase momentálně velmi slabý a existuje velké riziko, že zase zpevní, což by splácení úvěrů prodražilo, píše list.
Rozsah úvěrů v cizích měnách tak celkově ve druhém čtvrtletí tohoto roku mírně poklesl, ale nastal přesun k měnám členských zemí EU, které ještě nepřešly na euro. Úvěry v těchto měnách se zvýšily o deset procent proti prvnímu čtvrtletí a o plných 75 procent proti závěru loňského roku.
Mezi těmito ostatními evropskými měnami pak kraluje česká koruna, která se ve druhém čtvrtletí 2007 podílela 62,8 procenta na celkovém rozsahu úvěrů v těchto měnách. Korunové půjčky tak přesáhly jen v tomto čtvrtletí 300 milionů eur (asi devět miliard korun).
Mnozí zájemci o půjčky hledají především měnu s nízkou úrokovou sazbou, cituje list experta Erste Bank Manfreda Katzenschlagera. Vzhledem k posílení koruny v poslední době spekulují na její budoucí oslabení, které by jim finanční zátěž dále snížilo. To ale může být mylná kalkulace, protože zatím nejsou patrné důvody, proč by se měl ekonomický vzestup České republiky z posledních let v nejbližší době zastavit.
Česká ekonomika zřejmě i v dalších letech poroste rychleji než japonská, švýcarská nebo v průměru celoevropská. Měla by tedy rychleji růst i produktivita práce a s tím dále zpevňovat koruna. To pro příjemce korunových úvěrů není příznivá vyhlídka, uvádí Katzenschlager.
Na další riziko upozorňuje expert Bank Austria Wolfgang Schilk. Uvádí, že Česká republika časem přistoupí k eurozóně, což znamená, že již poměrně brzy bude určen pevný směnný kurz k euru. Bude-li příliš vysoký, může se koruna pro příjemce úvěrů ukázat jako nevýhodná. Nejistota kolem přechodu ČR na euro může zároveň vést k tomu, že korunové úvěry mohou být jen krátkodobými spekulacemi, uvádí Schilk.