Pevná paliva a teplo domova

Téma týdne: Jak ušetřit za vytápění

Náklady na teplo jsou pro většinu domácností nezanedbatelné. Slova: „My protopíme tak hrozně moc!,“ jste někdy nejspíše už zvolali, nebo alespoň slyšeli. Mnoho lidí proto přemýšlí nad alternativními možnostmi jak protopit méně a přitom přes zimu neumrznout. Pod oněmi alternativními možnostmi se neskrývají pouze alternativní zdroje typu solárních systému apod., ale rovněž i tuhá paliva. Co pod pojmem tuhá paliva rozumíme a proč se k nim lidé začínají vracet?

Tuhá paliva

Existují dva základní typy tuhých paliv: uhlí a tzv. biomasa. Tyto materiály lze užívat nejen pro získávání tepla ale i pro ohřev teplé užitkové vody (TUV). Topení uhlím bylo hojně využíváno v minulosti, ale od roku 1990 postupně ustupovalo do pozadí plynu a elektřině, především kvůli nedostačujícím ekologickým standardům. Spalování biomasy zažívá oproti tomu boom a je pravděpodobné, že v následujících letech bude její užívání ještě vzrůstat. Pod biomasou se skrývá i samotné dříví, u kterého provedeme i malou nákladovou analýzu.

Uhlí

Uhlí lze dělit podle druhu na černé, hnědé a koks. Podle velikosti (čili zrnitosti) je dělíme na hruboprach, průmyslové směsy, drobné krupice, hrášek, ořech, kostku a topnou směs. Výhřevnost se liší právě podle tohoto dělení s tím, že je potřeba ještě zohlednit vlhkost, která zase závisí na místě těžby. Ekologové domácí topení uhlím zčásti vymýtili, i když hlavním prostředí znečišťujícím viníkem byly především velké průmyslové komplexy jako továrny, elektrárny či teplárny. S rostoucí úrovní technologií začaly být nicméně vyráběny kotle na uhlí, které již splňují požadavky na emise a nečistoty. Takové moderní produkty zakoupíte v rozpětí od 20 do 80 tis. Kč v závislosti na kapacitě zásobníku, úrovni automatizace apod. Jejich nevýhodou jsou stále poměrně velké rozměry, průměrně 1 100/600/800 (výška/šířka/hloubka), které kladou nároky na umístění. Bezespornou výhodou je cena provozu, jež je rozhodně nižší než u plynu, a časově nenáročná obsluha – doplňování paliva do zásobníku se u vybavenějších modelů provádí během zimy jedenkrát za den, i dva.

Biomasa

Pod biomasou rozumíme organickou hmotu živočišného nebo rostlinného původu. Důležité je rovněž její rozdělení podle obsahu sušiny na vlhkou (např. kejda) a suchou (např. dřevo). Dřevo je tedy suchou rostlinou biomasou, která se k topení využívá v podobě polen, štěpek, peletek, pilin, briket a hoblin. I přes to, že topení dřevem je v současnosti velmi populární, narážíme i na několik problémů. Kdyby se dřevem začalo topit masově, velmi brzo by vyšla najevo vzácnost tohoto zdroje, resp. jeho omezenost. Při užívání dřeva jako hlavního paliva, je ho totiž potřeba dost velké množství. V případě, že by ho začaly používat na vytápění například všechny rodinné domy, je pravděpodobné, že by jeho zásoby vzaly rychle za své. Další kontroverzní otázkou je jeho cena. Přesto, že v současnosti je ještě nižní, než cena plynu nebo elektřiny, ukážeme si, že to tak nemusí být vždy a určitě ne na dlouho. 

Cena dřeva

Vstupní investice do výhradně na dřevo topící zařízení (třeba krbová, kachlová kamna) se pohybuje kolem 20 tis. Kč. a výše. Kamna by měla bez problému vytopit dvě až tři místnosti. V rámci rodinného domu byste měli tedy počítat alespoň se dvěma exempláři. Při nákladové analýze vyjděme z toho, že rodinný domek má zařízené topení na zemní plyn a ročně protopí 20-30 tis. Kč. Nejdražší možnost, jak sehnat dřevo, je ho kupovat přímo po svazcích polen v pro dům a zahradu zaměřených obchodech. Svazek několika polen vás vyjde třeba i na 90 Kč a vydrží taktak na jeden den pro jedny kamna. Za měsíc by to znamenalo 2 700 Kč, za 6 měsíců topení (stanovená topná sezóna za rok) 16 200 Kč. Vzhledem k předpokladu dvoupodlažního domku pak až 32 400 Kč při přikládání několikrát za den. I v jiných cenových případech, kdy pořídíte třeba 10kg polen za 65 Kč, byste ročně protopili zhruba 22 400 Kč.  

Dřevo lze samozřejmě koupit mnohem levněji a při určitých možnostech sehnat i zadarmo. Tyto způsoby s sebou ovšem již nesou další podmínky. Pokud dřevo koupíte ve větším, například v metrech, musíte ho někde skladovat. To samozřejmě platí i pokud si ho sami zpracujete. Ideální dřevo pro topení by mělo 2 roky vysychat. Jinak poškozuje kamna, tím že zanáší jejich citlivé kanálky (což může vést k snižování topné síly a postupnému znehodnocení kamen). Podmínka 2letého skladování může v extrémním důsledku znamenat až potřebu 3leté zásoby dřeva u vašeho domu. Za jakou cenu dřevo (na rok) seženete, záleží víceméně na vašich možnostech a známostech. Rozsah je od několika stovek korun v případě vlastního zpracování a transportu, přes několik tisíc při koupi od samotných lesníků, po částky nad 10 tis. při zadání zakázky specializované společnosti. Je potřeba si také uvědomit, že rozdílné ceny jsou u stromů jehličnatých (smrk, jedle) a listnatých (dub, buk). Obecně platí, že dřevo z listnatých stromů je o 30-50 % dražší.

Dřevěná nebo uhelná zima?

Jestli máte prostory, kde dřevo skladovat, při jeho nákupu ve velkém se vám investice do kamen vrátí do roka, dvou. Oproti topení plynem tedy za čas budete šetřit, ovšem také pořád přikládat. Zároveň do budoucna platí, že poměr cen se bude znevýhodňovat v neprospěch dřeva, čím více lidí jím bude topit. Pro topení uhlím to s náklady platí obdobně. Provoz moderních automatických kotlů je ovšem časově nenáročnější a na suroviny ohleduplnější. Přeci jenom – není lepší spotřebovávat uhlí, než stromy, které produkují kyslík?

Na energiích nejvíce ušetříte volbou vhodného vytápění. V naší pravidelné rubrice finančních tipů a triků se tedy podíváme právě na jednotlivé způsoby vytápění. Nejprve se zaměříme na elektřinu, poté na plyn a alternativní způsoby vytápění a nakonec se podíváme na tuhá paliva.