Podle statistiků nezaměstnanost v posledním období klesá stále rychleji a v některých regionech je již počet lidí bez práce nižší než počet volných míst. I v regionech s vysokou nezaměstnaností je ale nedostatek pracovních sil, protože nabídka a poptávka se nepotkávají, uvedl ČSÚ. Právě problém odlišné kvalifikace nezaměstnaných oproti požadavkům zaměstnavatelů je jednou z příčin dlouhodobé nezaměstnanosti. Lidé, kteří se s ní potýkají, jsou především ti s nejnižším stupněm vzdělání.
Z pohledu absolvovaného studia je Česko národem středoškoláků. V rámci EU má nejvyšší podíl 25- až 64letých s dokončeným alespoň vyšším středním vzděláním. Naopak podíl vysokoškoláků sice roste, ale v unii Česko v tomto směru zaostává.
Nijak oslnivé výsledky země vykazuje i ve zvyšování kvalifikace pracovníků. Podíl lidí ve věku od 25 do 64 let, kteří se účastnili nějaké formy vzdělávání, byl loni zhruba na polovině průměru zemí staré evropské patnáctky. Mezinárodní srovnání ukazuje mezery i ve výuce cizích jazyků.
Z lidí ve věku 15 až 64 let loni v Česku pracovalo 65,3 procenta, proti unijnímu průměru 64,3 procenta. Vyšší než ve většině zemí EU je přitom v Česku podíl podnikatelů.
Na 40 procent zaměstnanců v Česku pracuje v průmyslu a stavebnictví. V rámci EU je to v průměru zhruba 28 procent pracovníků. Naopak nižší je v mezinárodním srovnání domácí podíl lidí ve službách, byť se v tomto odvětví v poslední době nabíralo nejvíce.
V Česku podle statistiků také pracuje stále více cizinců, koncem loňska jich dle odhadů bylo asi 273.000.