Veřejný dluh v poměru k HDP mírně klesl na 30,11 procenta z 30,24 procenta v předminulém roce. ČR tak v obou těchto ukazatelích loni splnila maastrichtská kritéria potřebná pro přijetí eura. Deficit veřejných financí loni klesl meziročně o 17,4 miliardy na 86,9 miliardy korun.
Oproti jarní zprávě ČSÚ zpřesnil údaje v závislosti na podrobnějších dodatečně získaných informacích o transakcích institucí zahrnovaných do vládního sektoru, zejména pak o daňových příjmech a o výdajích na tvorbu nefinančních aktiv.
Podle březnových propočtů ČSÚ byl veřejný dluh v poměru k HDP 30,37 procenta. Deficit vládních institucí dosáhl 94,5 miliardy korun. Veřejný dluh se zvýšil o 70 miliard na 973 miliard korun. Hrubý domácí produkt loni stoupl na 3,2 bilionu korun.
Ve vládním deficitu a dluhu se odráží hospodaření všech vládních institucí. Patří mezi ně organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (například Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce jako Česká konsolidační agentura, PPP Centrum, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny, Asociace zdravotních pojišťoven a Centrum mimostátních úhrad.