Jahnátek: Slováci dodrží euro v roce 2009 i za cenu restrikcí

Slováci teď například uvažují o změnách důchodové reformy a tlačí na snížení inflace i schodku veřejných rozpočtů. Jednotnou evropskou měnou chtějí platit od ledna 2009. V ČR to nejspíš bude o několik let později. Kdy přesně, ale záleží na splnění podmínek, které vstup do eurozóny umožní. Česká vláda soudí, že nestanovení přesného termínu je správné, a chce si tak nechat volnější ruce.

Slovensko musí tento rok snížit schodek veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí počítá s deficitem na úrovni 2,7 procenta HDP. Celkový schodek možná bude kvůli revizi evropského statistického úřadu Eurostat o něco vyšší, i tak se ale Slovensko do limitu vejde, ujistil minulý týden premiér Robert Fico.

Česko zatím odhaduje letošní schodek nad hranicí tří procent HDP, příští rok už by se do tříprocentního limitu mělo vejít. Ani tak ale vláda nechce přesný termín přijetí eura určit. Ke stanovení termínu nestačí ani reforma zdravotnictví a důchodového systému. To jsou jen formální kritéria, míní premiér Mirek Topolánek. "Evropská unie teď navíc není optimální měnová oblast," řekl Topolánek na pondělním sněmu Svazu průmyslu a dopravy.

Slováci očekávají, že jim euro přinese zjednodušení podnikání, nárůst odbytu v zemích Evropské unie, a tak i nárůst obratu firem. Naopak nevýhodou podle nich bude zvýšení konkurenčního tlaku a ztráty některých trhů. Až na výjimky lze ale klady a zápory eurozóny těžko vyčíslit, soudí slovenští odborníci.

Také Češi přesně nevědí, co mohou od společné evropské měny čekat. "Bezprostřední přínos z ekonomického hlediska je velmi obtížně kvantifikovatelný," uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.