"Výsledek jednání s armádou nelze předjímat, například v Německu či Velké Británii se ale podařilo najít způsob, jak fungování radarů a větrníků v jedné oblasti sladit," uvedl Sedlák. Lokalita je podle něj z hlediska větrných podmínek vhodná a i lidé v okolí Nechranické přehrady jsou projektu ČEZ nakloněni.
Projekt větrného parku Dlouhé Pole s odhadovanými náklady 2,3 miliardy až 2,6 miliardy korun počítá podle Sedláka s roční výrobou 4000 megawatthodin (MWh) elektřiny, každá ze 33 větrných elektráren bude mít výkon dva MW. Stožáry budou vysoké kolem 100 metrů, žádný by neměl být blíže než 500 metrů od prvního stavení v obci. Firma tak chce zaručit maximální hlukovou hladinu 40 decibelů, což je zákonná norma. S vlastní výstavbou počítala v roce 2009.
ČEZ provozovala od roku 1998 farmu tří větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1,165 MW v lokalitě Mravenečník nad obcí Kouty nad Desnou. Vzhledem k zastaralé technologii všechny tři větrníky během loňského roku odstavila. Po demontáži zařízení chce farmu odprodat.
Společnosti patří i větrná farma v lokalitě Nový Hrádek u Náchoda, pro hlučnost je ale dlouhodobě odstavena. V příštím roce zde ČEZ plánuje výstavbu nového moderního stroje s minimálním výkonem dva MW.
Skupina ČEZ plánuje v následujících 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie 30 miliard korun, z toho zhruba 20 miliard korun bude určeno na výstavbu větrných elektráren. "Cíle skupiny v oblasti rozšiřování výrobních kapacit z obnovitelných zdrojů souvisejí se závazkem ČR vůči EU vyrábět v roce 2010 osm procent energie z obnovitelných zdrojů. To představuje proti současnému stavu takřka dvojnásobný nárůst," doplnil Sedlák.