Registrovaná míra nezaměstnanosti poklesla v průběhu září ve srovnání s minulým měsícem o 0,2 procentního bodu na úroveň 6,2 procent, což je meziroční pokles o 1,6 %. Přesto však najdeme řadu okresů, ve kterých se míra nezaměstnanosti pohybuje vysoko nad deseti procenty. Jako obvykle nejvyšší míru nezaměstnanosti evidovaly úřady práce na severu Moravy v Mostě (16,6 %) a Karviné (14,3 %), a také na severu Čech Teplice (12,0 %), Ústí n/L (11,6 %) a Děčín (11,0 %). Vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr vykázalo 33 okresů. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykázala Praha–západ (1,8 %), Praha–východ (2,0 %), Praha (2,4 %) a Mladá Boleslav (2,6 %). Zajímavé je určitě i porovnání jaká je nezaměstnanost u mužů a u žen. Zatímco registrovaná míra nezaměstnanosti mužů je 4,9 %, u žen to bylo o dva procentní body více, tedy 7,9 %.
Jak si vedeme v mezinárodním srovnání? Eurostat zpracovává pro mezinárodní srovnání tzv. harmonizovanou míru nezaměstnanosti, ta dosáhla v ČR v srpnu hodnoty 5,3 procent, což je pod průměrem Evropské unie, který je 6,7 procenta. Následující tabulka ukazuje, jak si vedou ostatní země Evropské unie.
Země | Harmonizovaná míra nezaměstnanosti | Země | Harmonizovaná míra nezaměstnanosti | Země | Harmonizovaná míra nezaměstnanosti |
---|---|---|---|---|---|
EU 27 | 6,7 % | ||||
Belgie | 7,9 % | Bulharsko | 6,2 % | Dánsko | 3,3 % |
Německo | 6,6 % | Estonsko | 5,2 % | Irsko | 5,2 % |
Řecko | 8,1 %(červen) | Španělsko | 7,9 % | Francie | 8,7 % |
Itálie | 5,7 % (červen) | Kypr | 3,7 % | Lotyšsko | 5,0 % |
Litva | 4,2 % | Lucembursko | 4,6 % | Maďarsko | 7,3 % |
Malta | 6,3 % | Nizozemsko | 2,9 % | Rakousko | 3,7 % |
Polsko | 9,0 % | Portugalsko | 8,2 % | Rumunsko | 6,7 % |
Slovinsko | 4,5 % | Slovensko | 11,0 % | Finsko | 5,9 % |
Švédsko | 5,8 % | Velká Británie | 5,3 %(červen) | Norsko | 2,7 %(červenec) |
Ke konci září evidovaly úřady práce 364.978 osob, z toho 55,8 procent tvořily ženy, oproti minulému měsíci je to snížení o více než 7,5 tisíce osob. Jen během září se na úřadech práce zaevidovalo nově 56.775, což je téměř o 13 tisíc více než v předchozím měsíci. Na druhé straně za stejné období odešlo z evidence úřadů práce celkem 64.556 uchazečů – nové zaměstnání našlo 40 713 osob, ostatní byly vyřazeni bez umístění.
Na jedné straně nezaměstnaní, na druhé straně volná pracovní místa. Úřady práce evidovaly k 30. 9. 2007 celkem 137 429 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 2,7 uchazeče.
Problémem je dlouhodobá nezaměstnanost
Podpora v nezaměstnanosti/> je vyplácena uchazečům o zaměstnání evidovaných u úřadu práce po dobu 6 měsíců (u sob ve věku od 50 do 55 let po dobu 9 měsíců a u uchazečů nad 55 let po dobu 12 měsíců.) V září 2007 byla podpora v nezaměstnanosti úřady práce poskytována 103 078 uchazečům o zaměstnání, což je pouze 28,2 % všech osob vedených v evidenci. Z tohoto čísla je tedy patrné, že většina uchazečů je na úřadu práce registrována déle než 6 měsíců. Pro zajímavost ještě uvedeme, že procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činní první tři měsíce 50 % a po zbývající dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (OSVČ). V České republice bylo podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ke konci srpna registrováno 373 tisíc nezaměstnaných. Téměř polovina z nich, 159 tisíc, je přitom bez práce už dlouhodobě.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase je třeba pobídnout k práci i lidi dlouhodobě nezaměstnané. "Máme velmi demotivující sociální systém. Funguje jako drogový návyk a to chceme změnit," řekl Petr Nečas. Součástí změn, které plánuje ministr Nečas, má být znevýhodnění lidí, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, širší možnosti rekvalifikací a veřejně prospěšné práce. "První dva měsíce by byla podpora v nezaměstnanosti 65 procent, další dva měsíce padesát procent a u lidí, kteří jsou bez práce pátý měsíc, by klesla na pětačtyřicet procent. Pak by nebyla poskytovaná vůbec," řekl Petr Nečas.
Dlouhodobě nezaměstnaní by si museli vystačit se sociálními dávkami. Ty ovšem v současné době nejsou příliš motivující a lidé raději pobírají sociální dávky a jsou v evidenci úřadu práce, než aby si hledali nové zaměstnání. Nejen úprava sociálního systému jakou jsou plusy za aktivní a mínusy za pasivní přístup či penalizace zneužívaní systému, ale také možnost, že o dávky přijdou, pokud se odmítnou účastnit na veřejně prospěšných pracích, by mohla řadu lidí přimět, aby se do pracovního procesu vrátili.
Je totiž stále více firem, které mají problém se získáním nových pracovníků. Roste poptávka po kvalifikované pracovní síle především v oblastech vysokoškolských profesí i kvalifikovaných řemeslných oborů. Obdobně roste poptávka také po středoškolských profesích a nekvalifikované pracovní síle. Zaměstnavatelé začínají mít problém získat vhodné zaměstnance. Proto je dalším cílem ministerstva zapojit do pracovního procesu i lidi, kteří v současné době stojí mimo pracovní trh a také zjednodušit systém zaměstnávání zahraničních pracovníků.