Sdružení: V ČR chybí právní úprava pro takzvanou sociální firmu

"Pojem sociální ekonomika není v žádném našem slovníku ani v naší legislativě. Každý si ho zatím vysvětluje jinak," uvedl Vanický. Pravidla sociální ekonomiky i návrh právní úpravy má přinést mezinárodní projekt Hefaistos, který začal v roce 2005 a skončí příští rok. Má stát 42 milionů korun. Tři čtvrtiny částky hradí evropský program EQUAL, zbytek český státní rozpočet.

V ČR existují například chráněná místa a chráněné dílny, kde pracují postižení. Na vytvoření chráněného místa stát přispívá, post musí ale existovat nejméně dva roky. Zaměstnavatel může získat na těžce postiženého až dvanáctinásobek průměrné hrubé mzdy, letos téměř 240.000 korun. U jinak postiženého může dostat až osminásobek, tedy zhruba 160.000. Stejný příspěvek může mít na zřízení místa chráněná dílna. Firmy, které mají přes polovinu postižených pracovníků, mohou dostat na těžce handicapovaného měsíčně 0,66násobek průměrné mzdy, letos asi 13.000 korun. Na zaměstnávání jinak postiženého stát dá 0,33násobek průměrné mzdy - asi 6500 korun.

Podle Pavla Šmýda ze Sdružení pěstounských rodin je nutné vyjasnit podíl znevýhodněných a zdravých pracovníků v sociální firmě, přerozdělování zisku či formu státní podpory. Standardy sociálního podniku připravilo sdružení Fokus, které provozuje v Praze kavárnu Cafe Therapy. V ní pracují lidé, kteří se vyléčili z drogové závislosti. Podle Fokusu by znevýhodnění v podobných podnicích měli tvořit 25 až 55 procent pracovníků. Zhruba polovinu příjmů by firma měla mít ze zisku, druhou z příspěvků či dotací.

O sociální podnikání se snaží i Sdružení pěstounských rodin ve svém domě na půli cesty v Pohořelicích u Brna, kde nacházejí domov mladí lidé po odchodu z dětských domovů či od pěstounů. Pracují pak například na biofarmě na léčivé rostliny, kterou organizace provozuje a která má vydělávat. "Některé děti nebylo možné zapojit do společnosti a na trh práce kvůli jejich sociálnímu či zdravotnímu handicapu. V domě se učí samostatně žít, vytvořit si síť přátel, přivyknout běžnému pracovnímu režimu," řekl Šmýd. Podotkl, že domov nyní funguje jako sociální služba a dostává dotace.

Sociální podniky existují ve Skandinávii, Itálii, Španělsku či Francii. Mnohde fungují jako družstva. Podle publikace o sociální ekonomice toto odvětví v EU čítá kolem 900.000 podniků a podílí se asi deseti procenty na hrubém domácím produktu a zaměstnanosti.