Ve studii nazvané Africa's Missing Billions (Chybějící miliardy v Africe) se Oxfam zmiňuje o 23 ozbrojených konfliktech, které se v Africe odehrály v období 1990 až 2005. Vinou těchto konfliktů se hrubý domácí produkt (HDP) zemí v Africe snížil v průměru o 15 procent ročně a připravil Afriku každý rok zhruba o 18 miliard dolarů.
Oxfam své odhady opírá o kalkulaci nejrůznějších nákladů na konflikty a násilné akce, včetně růstu vojenských výdajů, ztráty rozvojové pomoci nebo rostoucí inflace a výdajů na lékařskou péči o raněné či postižené.
Pokud by se ale vzaly v úvahu také občanské války a jejich dopady na hospodářství sousedních zemí, byly by ztráty ještě vyšší. Je totiž nutné počítat rovněž s dlouhodobým vlivem vyšších vojenských výdajů na jednotlivé ekonomiky.
"Ty náklady jsou šokující," přiznal poradce Oxfamu pro Afriku Irungu Houghton. "Ty peníze mohly vyřešit krizi HIV/AIDS, zabránit tuberkulóze a malárii, nebo zajistit čistou vodu, hygienu a vzdělání," řekl.
Například ekonomika Rwandy v letech 1990 až 2001 rostla ročním tempem 2,8 procenta. To je skoro o třetinu méně, než by rostla za předpokladu, že by se nemusela potýkat s válkou, genocidou a dalšími spory. Burundi utrpělo ještě více a jeho ekonomika kvůli etnickým konfliktům od roku 1993 do roku 2005 klesala tempem 1,1 procenta ročně. Přitom původně se u této země počítalo s průměrným růstem 5,5 procenta ročně.
Zpráva, kterou podpořily i dvě nevládní organizace International Action Network on Small Arms a Safeworld, za jeden z hlavních důvodů násilí v Africe považuje mezinárodní obchod se zbraněmi. Jeho vinou zemřeli miliony Afričanů a ekonomika kontinentu nemůže vykázat pokrok.
Při ozbrojených konfliktech v Africe se nejčastěji využívají automatické pušky AK-47 a Oxfam se domnívá, že zhruba 95 procent těchto střelných zbraní se dostalo do Afriky nelegálně z jiných světadílů. Zamezit takovému vývoji by podle Oxfamu mohla účinnější regulace obchodu se zbraněmi. O tom již uvažuje také Organizace spojených národů.
Oxfam spolu s dalšími nevládními organizacemi bojuje za přijetí právní úpravy, která by zabránila i převozu zbraní, pokud by existovalo podezření, že budou zbraně zneužity k násilnostem a potlačování lidských práv.
Asi 153 zemí loni na Valném shromáždění OSN hlasovalo pro zahájení prací na znění smlouvy, která by upravovala prodej zbraní na obranu a pro udržování míru v oblastech se zvýšeným výskytem násilí. Proti tomuto návrhu jako jediné vystoupily Spojené státy, námitky ale mělo i Rusko a Čína. Tyto dvě země mají rovněž velký zbrojní průmysl.