Zájem o putování s koňmi roste; letos přibylo až 600 km hipotras

Celkem mohou jezdci na koních využít až 1400 kilometrů stezek, které krouží kolem jednotlivých koňských stanic, nebo stanice propojují. Rostoucí zájem o koňské výlety potvrzuje také analytička cestovního ruchu společnosti Mag Consulting Markéta Vogelová. Přesný počet koňských turistů se však podle ní těžko stanovuje, neboť hipoturistika je součástí širší venkovské turistiky.

"Podle Monitoringu návštěvníků v turistických regionech je venkovská turistika nejlákavější aktivitou v regionu pro čtyři procenta tuzemských a sedm procent zahraničních turistů," řekla Vogelová. Znamená to, že za krásami českého a moravského venkova míří ročně 180.000 turistů z ciziny a 230.000 domorodců. Počty výletníků na koních se odhadují na tisíce.

"Zájem o tu hipoturistiku tady je velký a je tu zájem i ze strany majitelů stájí tenhle druh turistiky podpořit," řekl Markvart. Právě majitelé stájí se spojují do sdružení a stezky značí. Nejvíce kilometrů stezek podle Markvarta přibylo letos ve Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, pozadu nezůstávají ani jižní Čechy, Vysočina, Zlínsko nebo Krušné hory.

Budování stezek však provází řada problémů. "Zásadní komplikace je s vlastníky pozemků," tvrdí Markvart. A nejde pouze o drobné majitele lesa, nýbrž také o Lesy České republiky. Ty většinou nechtějí pustit koně na svozové cesty, neboť na nich hrozí kolize koní s nákladními auty. Přesto je situace jednoduší než v Německu nebo Rakousku, kde často majitelé uplatňují striktní zákaz vstupu na své pozemky, a to nejen pro koně.

Právě tento přístup zahraničních majitelů vyhání německé a rakouské jezdce do ČR. Většina internetových stránek, které k vyjížďkám na koních lákají, tak má kromě české i německou mutaci. Rakušané a Němci často nemusejí ani koně složitě do Čech dovážet, nýbrž jednoduše překročí hranici na jejich hřbetu, jak to bylo běžné ještě v 19. století.

Většina koňských stezek patří spíše k delším a dá se po nich putovat několik dní. Taková koňská dálnice vede například napříč Středočeským krajem nebo z Telče přes jihočeskou Maříž do Rakouska. Každý den mohou jezdci přespat v jiném zájezdním hostinci, který má také stáj pro koně. Takový hostinec se potom odborně nazývá horstel. Kůň může být vlastní nebo vypůjčený na specializovaném statku.

Za pohled z koňského hřbetu je však také nutné řádně zaplatit. Jeden den putování na půjčeném koni může vyjít cestovatele až na 2000 korun. Cenu ovlivňuje především obtížnost terénu. Farem, které jsou připraveny poskytnout koně i s patřičnou výbavou a průvodcem, stále přibývá. V současné době se jejich počet odhaduje na 200.

Jak ale ČTK řekla odbornice a chovatelka koní Jiřina Roudnická, koňská turistika již není záležitostí jen velkých statků a jezdeckých klubů. "Řada lidí přišla na to, že lze za celkem přijatelný peníz chovat jednoho či dva koně prakticky doma za barákem, je-li k tomu kus vhodného pozemku," řekla Roudnická.

Pořízení koně podle ní představuje investici zhruba od 20.000 korun výše. Další peníze jsou nutné na vybavení, například sedlo může stát až 20.000 korun, metr biče stojí od šesti do osmi set a jezdecké boty několik tisíc korun. Potřeba je ale i přívěs za auto a také další pomůcky a ochranné prostředky, jako vesta či helma.

Rekreační využití koní a nadšení pro hipoturistiku zřejmě zachránily toto velké zvíře od neslavného konce. Podle ústřední evidence koní se od poloviny roku 2003 zvýšil jejich počet o 50 procent na současných 60.000. Přitom až do roku 1996 počet koní každoročně klesal. Jejich hospodářské využití je již jen okrajové, například při těžbě dřeva.

Roste také počet poníků a malých koní, protože o jezdecký sport se stále více zajímají i děti. O narůstajícím zájmu o koně podle Vogelové nasvědčuje nejenom jejich počet, ale i rostoucí počet návštěvníků turistických veletrhů, kde se turistika na koních představuje. "Nejde o nějakou módní vlnu, spíše o nový segment turistiky na našem trhu cestovního ruchu," uzavřela analytička.