Východ Evropy prý nemusí Západ nikdy dohnat

Problémem České republiky a dalších zemí není příliš pomalý růst ekonomiky, ale nedostatky v "lidském kapitálu", tvrdí studie. Východ Evropské unie totiž trápí nízká porodnost, odliv vědeckých kapacit, chronická nezaměstnanost či přílišná orientace státu na mladou generaci.

"Existuje velmi reálné riziko, že se východní Evropa v příštích desetiletích stane řídce osídlenou oblastí s úbytkem pracovní sily, jež na ramenou ponese veškerou zátěž stárnoucí a ubývající populace," uvedli autoři studie. Podle nich to však není jediný problém. Státům střední a východní Evropy rovněž vytýkají, že se příliš soustředí na mladou generaci a obyvatele starší 45 let nechávají zcela "na holičkách".

"Pracovník, kterému je méně než 65 let, je příliš mladý na to, aby byl opomíjen. Pro středoevropské a východoevropské ekonomiky je příliš cenný, než aby byl předčasně posílán do důchodu," píše se ve studii.

Čechy může těšit, že ve věčném a marném honu za západními standardy nakonec nemusí uvíznout. Spolu se Slovinskem, Estonskem a Litvou má Česko údajně alespoň malou naději, že se mu podaří vyspělosti západní Evropy dosáhnout během příštích dvaceti let. Ostatní země jsou na tom ale výrazně hůře. Věčná chudoba ve srovnání s průměrnou životní úrovní v EU hrozí především Polsku, Bulharsku a Chorvatsku. Příliš dobře si ale nevedou ani Slováci, kteří se drží "nebezpečně" blízko posledních příček.

Lépe než většina států střední a východní Evropy si vede i Turecko, které autoři do studie přidali jako názorný příklad, nakolik dokáže příznivý demografický vývoj ovlivnit vyhlídky celé země do budoucnosti. Turecka se sice značná část Evropy obává a v EU by jej viděla jen nerada, přestože by jí bližší svazky z Turky mohly přinést řadu pozitiv. "Blízké spojenectví s Tureckem by mohlo být příležitostí pro Evropu a zejména pro střední a východní Evropu, které by pomohlo vyrovnat se s demografickým propadem," uvádí studie.

Lidský kapitál však není jediným problémem Čechů a dalších. Vrásky na čele expertům z Lisbon Council přidělává i struktura středoevropských a východoevropských ekonomik. Hospodářský růst v posledních letech je prý mimořádný a rozhodně zaslouží ocenění, nelze ho však brát jako udržitelný. K tomu je potřeba, aby se jednotlivé ekonomiky přetransformovaly na znalostní ekonomiky. Výdaje na vědu a výzkum přitom ve střední a východní Evropě zůstávají "příliš nízké".

Mnohé státy tak fungují spíše jako montovny velkých zahraničních firem. Této nálepky se často dostává i Česku, nicméně ze statistik uvedených ve studii vyplývá, že to není tak úplně pravda. Česká republika například v investicích do pracovníků zaujímá druhé místo, přičemž kupříkladu na Slovensku jsou tyto investice zhruba poloviční.